Radosti a to ostatní - Červen 2023

Čas je teď sice trošku můj nepřítel, ale pořád doufám, že ho nějak přeperu. Červen byl docela fičák a navíc přines pár novinek a opět jsem se zapojila do několika knižních štafet – kdo by nevěděl, co to je, tak někdo vyhlásí na svých sociálních sítích štafetu s nějakou konkrétní knížkou, pár lidí se přihlásí do společnýho čtení a z knížky se udělá putovní, která cestuje od jednoho čtenáře ke druhýmu, vpisují se do ní různý poznámky, myšlenky atd., balíček navíc může obsahovat různý dárky pro radost.

No a když už jsem to tu takhle nakousla, tak u těch knížek chvilku zůstaneme. Obě štafety, který mám momentálně u sebe uspořádala Radka alias Rachel Roo a jednu už mám dokonce přečtenou, respektive nedočtenou, protože to byla příšernost snad ve všech směrech. Byla to Zvonkohra od Elišky Václavíkové a můj názor na ní si můžete přečíst jak na instagramu, tak i na Databázi knih – což je jedna z letošních novinek, protože jsem si na týhle platformě založila účet a posunula tak to svoje kritizování zas trošku někam jinam. Takže tam můžete začít směle sledovat moje konání a názory na knížky.

Druhou štafetovou knížkou je Ten, co kráčí se smrtí a brzy se chystám na její přečtení. A bonus na závěr – na obě knížky vyjdou na YT i samostatný čtecí vlogy a autory mám i oslovené stran streamů, protože jste si o ně právě na instagramu řekli. Uvidíme, jestli je to bude zajímat. V každém případě máte vždycky v pravém meníčku aktuální pozvánku na stream, takže vás tam ráda uvidím.

No a tím se dostáváme k jedné věci. Začátkem června měl proběhnout stream s autorem detektivních románů Antonínem Mazáčem – jeho knížky vychází u Grady a z velmi interních informací vím, že se brzy, snad, můžeme těšit na další, protože právě v těhle okamžicích ji autor dopisuje. No, stream každopádně z technických důvodů neproběhl a dneska byl tedy vyhlášen nový termín. S autorem se potkáme 12. 6., což už je za chvilku v sedm večer, takže jestli jste fanoušci detektivek a chtěli byste přes léto třeba objevit někoho nového a online si poslechnout něco málo o jeho knihách a tvorbě, tak budete mít možnost. Stream pak najdete uložený jak na instagramu, tak i na YT, kde se ještě během dnešního večera/noci objeví záznam toho nedávného s Vojtěchem Záleským, který napsal takovou noir gangsterku a celkem nedávno mu u nakladatelství CooBoo vyšla mafiánskou fantasy záležitost s názvem Převzetí. No, a protože se zájem o streamy čím dál tím víc rozrůstá, máte se i v létě na co těšit a navíc budou i soutěže o podepsané knížky.

A abych pořád jen neseděla doma u knížek, textů videí a streamů, vyrazila jsem do kina na Kostlivce – skvělej snímek na motivy povídky mho milovaného Stephena Kinga. Je fakt, že za poslední roky se adaptace jeho děl stojí minimálně za sloní hovno, takže to bylo trošku riziko a večer plný obav, ale o to větší bylo moje překvapení. Tenhle film byl totiž obrovská paráda. Zachoval si myšlenku, hloubku příběhu a nestal se tím ubohým mainstreamovým hororem plným krve, lekaček a nařvaný muziky, která vám uměle a nechtěně zvedá tlak. Takže vřele doporučuju. No a právě Kostlivec mě inspiroval k založení profilu na ČSFD, kam snad brzo přispěju nějakým svým komentářem. Musíte mít totiž ohvězdičkovaných 200 filmů, abyste mohli vůbec napsat nějaký komentář, takže na tom pracuju a brzy i tam přispěju svojí troškou do mlýna.

Taky jsme měla možnost vyzkoušet si novu,

skleněnou eko lahev od Waterdropu, který dělá skvělý ochucovadla do vody, přírodní, ovocný nebo bylinkový, nepřeslazený – to je věc, kterou fakt nesnášim a proto nejsem úplně fanouškem sladkých sirupů a šťáv – a mým chuťovým buňkám lahodící. Takže moc díky za tu příležitost a vůbec za všechno. Koupí týhle lahve navíc přispějete 10% na vybudování zdrojů pitné vody v Africe, což je boží záměr. Víc než půl miliardy lidí na světě totiž trpí nedostatkem pitné vody, což je naprosto děsivý číslo. Takže jsem ráda, že i v tomhle skvělým projektu můžu bejt zapojená. A vy, můžete taky, když budete chtít.

Tak…co dál? Eeee…práce jako na kostele, ale to je tak asi všude. Nicméně i moji práci v Luxoru se mi díky několika lidem podařilo trošku povýšit. A tak si v aktuálním čísle našeho magazínu můžete přečíst moji recenzi na docela dost očekávanou novinku Dvůr vysoko v horách, která vychází už za nějakých čtrnáct dní. Nemůžu říct, že bych ji za sebe vyloženě a stoprocentně doporučila, ale věřím, že svoje čtenáře si najde. No a k závěru měsíce jsme právě v táborským Luxoru slavnostně pokřtili prvotinu místní autorky a speciální pedagožky Jitky Slavíkové Životní (s)milníky. I na tu už jsem vám nachystala krátký post na instagramu a na již zmíněné Databázi knih najdete i delší komentář. Navíc o týhle akci i o knížce budu psát na kulturne.com, takže až to bude, určitě vám dám vědět.

A to je tak asi nějak všechno, řekla bych. Moc díky, že tenhle blog čtete, že vás to tu baví a třeba vám to něco malého přináší. Mějte se hezky a už brzy se můžete těšit na další články, recepty a nejeden rozhovor.