Radosti a to ostatní - Listopad 2023

Vzhledem k tomu, že s blížícími se Vánoci začíná všude, pro mě naprosto nepochopitelný šílenství a s ním spojený náročnější režim v práci, říkala jsem si, že bych si chtěla listopad ještě pořádně užít a využít všech možností, co to jen půjde. A musím říct, že se mi to i docela povedlo. I ten přelom z dvojky na trojku se dost poved.

Hned na začátku měsíce sem totiž slavně oslavila svoje třicátiny a stala se tak oficiálně zas o rok starší. Oslava byla epická, hrozně fajn...zkrátka taková jaká má být, takže ještě jednou veliké díky všem, co to se mnou přišli oslavit. Víc o tom, co jsem dostala uvidíte o víkendu ve vlogu a možná se tak budete moct ještě nechat inspirovat na nějaký vánoční dárek. K tý inspiraci sem i natáčela samostatný video, tak můžete taky mrknout, jestli vám dochází nápady. 🙂

Sama sobě sem si nadělila letošní pražskej

HorrorCon - i z něj vyšel vlog - a musím říct, že sem z něj byla fakt nadšená. Spousta inspirace, povzbuzení do dalších činností a aktivit, parádní program. Taky spousta nových kontaktů, knížek a dárků. Pro všechny fanoušky tohohle žánru a všech jeho podžánrů je tohle rozhodně akce, kde si přijdou na své a to nejen stran literatury, ale i stran kostýmů, filmů a celé téhle, řekněme subkultury. Příští rok bych rozhodně ráda jela znovu a navnazena a povzbuzena sem se rozhodla vyjet na podobnou akci do Budějovic. Ale to až v únoru, takže o tom až příště.

No a abych tý kultury neměla málo a taky pro ty malé/velké životní/duševní radosti, protože, co si budem ty dny na hormonech nejsou kolikrát zrovna bůh ví jak fantastický - o tom zas něco málo v posledním "O jednoho víc" a už brzy v dalším pokračování - tak sem si stihla pár skvělých autorských čtení v knihovně a v Jednotě. Dora Čechová a její povídky o mužích a ženách byly ohromně inspirativní. Stejně tak pak Klára Vlasáková a její Těla, za který teď dostala ocenění "Kniha roku", což je, myslím, velmi působivý. 

No a pak nápad sníh ❄ a všechno pokryl klid

a mír. Kecám a vy to víte. Víkend na Moravě byl tak brutálně skvělej a epickej, že na to budu myslet ještě příští rok. Seznámila sem se s další částí Martinovi rodiny, což je sranda, protože třeba jeho neteře sou v mým věku, takže jim dělám spíš kámošku nebo jak to říct, než tetu, taky sem byla představena svýmu budoucímu tchánovi, což je taky velká věc a tak nějak obecně to bylo hodně intenzivní. Kdo už něco podobnýho zažil, jistě mi dá za pravdu.

No...a pak už byl jen ten sníh, led, zima, omrzliny a předvánoční bláznivosti, kterých se odmítám účastnit. Hlavně buďte, lidi, v klidu a v pohodě.