Naděje umírá poslední //5 otázek pro Danielu Šplíchalovou//

Daniela Šplíchalová je maminkou dvou krásných holčiček, zakladatelka e-shopu a autorkou knížky IVF máma z Prahy, která vznikla ze stejnojmenného instagramového profilu. Na něm Daniela velmi otevřeně a upřímně mluví o své vlastní IVF cestě, neúspěších, zdravotních komplikacích i dvou šťastných koncích. Všechno podstatné pak dala dohromady i právě v knížce, která už nějakou dobu úspěšně koluje nejen mezi čtenáři, ale i na sociálních sítích a v mnohém pomáhá těm, kteří si touhle cestou k vysněnému miminku musí sami procházet. A protože i já sama tady s vámi sdílím svůj vlastní IVF proces, říkala jsem si, že by bylo moc fajn, ukázat vám i jiný příběh, jiný pohled.

1. Já jsem vaši knížku IVF máma z Prahy četla někdy v loňském roce a v mnohém mě hodně zasáhla. Člověku se až nechce, jak moc může mít ženská v životě naloženo od smrti milovaného partnera, přes vážné zdravotní problémy až po vypořádání se se situací, že k vysněnému miminku nepřijde přirozenou cestou. Bylo pro vás náročné se při psaní k tomu všemu vracet?

Velmi. Nečekala jsem že celý svůj příběh budu při psaní znovu prožívat. Bylo to těžké a několikrát jsem si musela dát delší pauzu v psaní. Po dokončení však přišla obrovská úleva a všechny špatné vzpomínky jsem opět uklidila tam, kam patří. Pomohla mi u toho samozřejmě i má psycholožka, bez které bych do takového procesu určitě nešla.

2. No a jak se pak knížka dostala k nakladateli? Byl to nějaký plán svůj příběh nejen sepsat, ale i vydat a dostat víc mezi lidi?

Já jsem knihu sepsat chtěla už dávno, avšak po dohledání toho, jak je proces složitý jsem to vzdala. Oslovilo mě samotné nakladatelství s nápadem a já byla strašně ráda. Kniha by bez nakladatelství tedy nejspíš ani nevznikla. Bála jsem se že příběh bude pro lidi až moc raw. Ale i přes surovost se většině lidí líbil. On totiž život vždy prostě lehky a něžný bohužel není.

3. Při čtení má člověk často pocit, že už to horší být nemůže. Těch nezdarů, komplikací a těžkostí je tam tolik, že se to často těžko čte, natožpak žije. Nicméně všechno mělo šťastný konec, což je ten největší zázrak vůbec. Nechystá se třeba nějaké pokračování v rámci sumarizace cesty k druhému miminku, třeba i mateřství…?

Nápad je to podle mě skvělý, opět ale určitě budu potřebovat podporu v nakladatelství. Uvidíme, s čím případně přijdou. Moc ráda bych do toho šla, neboť se objevily negativní recenze knihy ve smyslu “měla by jste to vzdát”. Ráda bych těm lidem tedy znovu ukázala, že se mýlili a že moje touha a snaha nebyly zbytečné.

4. Vše kolem IVF a veškerých problémů i neúspěchů s tím spojenými sdílíte velmi aktivně na sociálních sítích. To taky musel být poměrně odvážný krok. Já sama se snažím dělat totéž i v rámci videí a streamů a musím říct, že jsem dlouho zvažovala, jestli to takto zveřejňovat. Zas na druhou stranu je tam takový ten pohon ukázat, že i takto přichází děti na svět, že IVF není nějaké tabu nebo nedejbože stigma. Co bylo tou vaší motivací tuhle cestu sdílet?

Po třetím neúspěchu jsem byla na dně a neměla jsem nikoho, s kým tohle všechno sdílet. Instagramový účet jsem si tedy zakládala jako podporu pro sebe samou. Časem se z toho ale stala nádherná komunita která se mění podle moji životní etapy a to je na tom asi to nejkrásnější.
Nejvíc mě pak ve sdílení podporovali právě ženy ve stejné situaci, kterým můj profil neskutečně pomáhal.

5. Momentálně jste mámou dvou krásných zdravých holčiček, což je pro všechny ženský, co vás sledují a mají třeba i podobné problémy velké povzbuzení. Je to takový příslib naděje, že i jim se pomocí IVF podaří miminko mít. Chtěla byste jim touto cestou třeba něco vzkázat?

Chtěla bych jim vzkázat, že naděje umírá poslední a i když se naše cesta za čímkoliv zdá nemožná, zázrak si najde cestu. Většinou ne tak, jak přesně chceme nebo čekáme, ale časem přijde. Vždy 🤍.