Zkazky jsou sbírka šuplíkových povídek //5 otázek pro Elišku

Eliška Drongová je snílek, většinu času uzavřená ve své hlavě, což často přenáší na klávesnici. Pracuje v chráněné dílně Dejskart, kde dělá nejrůznější ruční práce od třídění čajů po drhání klíčenek a sklenicových luceren. Příběhy vymýšlela už od malička. Bujná fantazie se projevovala příběhy pro kamarády, později sepsáním několika naivních prvotin. Inspiraci tehdy brala prakticky v čemkoli kolem sebe, a to trvá do dnes.Při psaní se snaží využívat zkušeností ze svých zálib – studia a samostudia přírody, tajemna, historie a mnoha dalších. Mě osobně letos velmi překvapila svojí prvotinou, sbírkou povídek vydaných u Golden Dog. No a o ní si povykládáme v dnešním rozhovoru. 

1. Zkazky z Nefritové knihy jsou vaším prvním literárním počinem, jaké to je vidět svoji knížku v knihkupectví, číst reakce čtenářů a tak?

Je to skvělý pocit. Hřejivá hrdost ale taky lítost, že někteří z mých blízkých to nemůžou vidět. Ze začátku tam byl i strach – co když se kniha nebude líbit a tak.

2. Z vašeho medajlonku na webu Gondel dog se můžeme dočíst, že jste tak nějak psala od docela útlého věku. Jakto, že vydání prvních textů trvalo tak dlouho?

Primárně jsem se snažila prorazit s fantastikou a delším formátem, na který nejspíš ještě nemám. Zkazky jsou sbírka šuplíkových povídek, které jsem poslala na ukázku bez větší naděje na úspěch. Roli určitě hrálo i ego, které bránilo v poučení a se kterým jsem bojovala po dílčích úspěších v různých soutěžích a pořád občas vystrkuje růžky. Ráda věřím, že všechno má svůj čas a ten zkrátka nastal.

3. No a jaká byla vaše cesta ke Golden dog? Zkoušela jste třeba i nějaká jiná nakladatelství nebo bylo tohle Martinovo jasnou volbou?

Pokud jde o Zkazky, tak byl Golden dog jasná volba. Úplně první soutěž, kterou jsem zkusila a brala vážně, byla pořádána na Hororwebu pana Štefka, a právě umístění tam, a hlavně zhodnocení od jedné čtenářky mě od hororu na dlouho odvedlo. Ale upřímně, ta povídka byla příšerná, s odstupem času to sama uznávám a už se tomu dokážu zasmát. Nakonec mi to hodně pomohlo.

4. Knížka je zatím docela vidět díky sociálním sítím a taky díky nakladatelství, které svým autorům poskytuje skvělou péči, řekla bych. Chystá se k ní ale nějaká akce? Třeba křest, nějaká autorská čtení a podobně? Nebo už dokonce něco proběhlo a jen jsem si nevšimla?

Pokud jde o akce, jsem poměrně omezená. Mám jisté zdravotní potíže, takže bez dozoru se nikam moc nedostanu a nemůžu své blízké omezovat. Ráda bych se příští rok dostala na nějaké akce obecně o knihách, ale zaručit to nemůžu, takže akci přímo ke Zkazkám neplánuji. 

5. No a…chystáte něco nového? Můžou se vaši čtenáři těšit na nějakou další povídkovou sbírku nebo třeba delší román?

V příštím roce bych se měla objevit ve sborníku vzešlého z finalistů Cancíku na téma Skrytá kočka, v jiných soutěžích jsem letos moc neoslnila. Pomalu střádám nápady na další hororové povídky, takže nevylučuji časem další sbírku, ale to teď není prioritou. A pracuji na románu o harpyjích, ke kterému si čas od času udělám nějaké ilustrace. Dosavadní výsledky jsou k vidění na mém instagramu, ale moc toho není.