Snažila jsem se, aby se kniha více blížila realitě //5 otázek pro Kateřinu Tamchynovou//

Kateřina Tamchynová je studentka pátého ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Psaní se stalo jejím koníčkem už docela dávno, ale nikdy se jí nepodařilo napsat dostatečně dlouhý a smysluplný příběh, který by dal na celou knihu. Až když si v prvním ročníku zcela náhodou ve vlaku z koleje domů sepsala první kapitolu, se jí v hlavě zrodil příběh, který postupně za celých pět let přetvořila do knihy. Po každé zkoušce, každém testu se vždy těšila domů, až bude moci vytvořit další postavu a napsat další kapitolu. Tairdinas se pro ni stal místem, na kterém by chtěla žít. 

1. Tairdinas je hrozně zvláštní příběh balancující na hraně několika žánrů. Jak ho vnímáte vy sama? Je to spíš fantasy, historický román s magickými prvky…těch možností se tu nabízí vícero, řekla bych.

Já osobně vnímám knihu spíše jako historický román, který má magické prvky. Snažila jsem se, aby se kniha více blížila realitě, než je u fantasy literatury běžné.

2. Už z anotace zjišťujeme, že je celý román opřený o skutečné události první světové války a legendu o Blanických rytířích, jak vás napadlo tyhle dvě věci spojit?

Ještě během studií na gymnáziu jsme jednou během hodiny dějepisu narazili na zajímavou debatu, jestli fakt, že Blaničtí rytíři stále z hory Blaník nevyjeli, znamená, že neexistují, nebo protože české země stále nepotkalo to nejhorší, co je potkat mohlo. První světová válka mi připadá dostatečné děsivá a krvavá, abych si dokázala představit, že během ní měli rytíři vyjet a zachránit nás, proto jsem nechala legendu v knize ožít právě v této době.

3. Ta tématika a prvky mě vlastně přivádí i na myšlenku, že vše chtělo docela podrobné rešerše a správné použití historických reálií, které asi nebylo snadné napasovat na příběh, který jste si v hlavě vymyslela. Jak moc náročné to bylo?

Sledovat historické reálie jako takové pro mě těžké nebylo, protože jsem maturovala z dějepisu, takže nějaké znalosti, ač ne příliš hluboké, dějin mám, a současně jsem vždy byla velkým fanouškem historie, takže studovat historii jako takovou jsem kvůli knize nemusela. Co už bylo náročné, bylo propojení všech příběhů, aby do sebe vše hezky zapadly. Taky, že mi to zabralo 5 let :-D

4. Tohle je otázka, kterou pokládám autorům moc ráda a vlastně mi přijde i zajímavý, že na ni každý autor odpovídá jinak, takže si ji neodpustím ani teď. Proč jste se rozhodla vydat svoji knížku právě přes Pointu? Byla to poslední možnost nebo už jste předním zkoušela oslovit nějaké nakladatelství?

Upřímně říkám, že to byla moje poslední varianta, protože jsem oslovila hodně nakladatelství, ale odpověděly mi pouze dvě. Z odmítavého emailu jsem měla v obou případech pocit lítosti, protože se mi omlouvaly, že mi knihu nevydají, že nad tím skutečně dlouho přemýšlely, ale že situace s knihami na trhu je nyní velmi špatná, a proto zkrátka ne. Albatros mi doporučil Pointu a tak to celé začalo.

5. Tairdinas, který je momentálně ve fázi předprodejové kampaně, je prvním dílem série. Bylo to takhle plánované od začátku nebo to prostě vyplynulo v průběhu psaní, kdy si příběh řekl o pokračování sám?

Když jsem příběh začala psát, nebylo ani v plánu ho vydávat, skutečně jsem psala pouze pro sebe a svoje vlastní potěšení. Až když jsem příběh dopsala, rozhodla jsem se, že ho vydám. Když jsem začínala, neměla jsem nic naplánované, nic promyšlené, zkrátka jsem nechávala myšlenky, aby volně plynuly po papíře a moc jsem nad výsledkem nepřemýšlela. Teprve když jsem příběh dopsala, bylo jasné, že bude potřebovat i pokračování, protože vše se do jedné knihy nevešlo.