Tvůrce osudu není jen o jednom tématu //5 otázek pro Alici Shy//

Pod pseudonymem Alice Shy se skrývá nadšená milovnice umění všeho druhu a vášnivý grafoman. Její skutečné jméno je Alice Šajtarová, vystudovala, vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého obor Tvůrčí psaní a publicistika a Mediální studia na Metropolitní univerzitě Praha. Několik let pracovala jako redaktorka v malém rodinném nakladatelství, v současné době působí v Památníku národního písemnictví / Muzeu literatury. Ve své tvorbě se zaměřuje na fantasy romány s důrazem na psychologii. Psaní se začala věnovat už ve dvanácti letech a v současné době má v šuplíku napsaných zhruba 6 knih, které by ráda postupně vydala. Jejím prvním literárním úspěchem bylo vydání fantasy románu Tvůrce osudu. Kromě psaní a návštěv galerií výtvarného umění ráda sportuje a cestuje, ať už za uměním, památkami nebo přírodou.

O zmíněném románu jsem vám už psala v samostatné recenzi, kterou si tu už nějaký ten pátek můžete přečíst a kdo už má třeba přečteno, má momentálně jedinečnou příležitost podpořit vydání jeho druhého dílu. No a právě v rámci podpory českých autorů a právě probíhající kampaně, jsem se rozhodla autorku drobátko vyzpovídat. A jako malý bonus, protože do tohohle konceptu prostě nejde vměstnat všechno, najdete na mém instagramu i záznam našeho společného streamu, kde jsem si povídaly nejen o knížkách a psaní, ale taky o autorčině práci, nedávné cestě po Japonsku a plánech do budoucna. Nebo si pusťte můj podcast Skleněná slova, kde uslyšíte i krátkou ukázku z knížky, která vás taky může navnadit k jejímu přečtení.

1. Tvůrce osudu, ke kterému aktuálně běží crowfundingová kampaň na Pointě je už druhým dílem stejnojmenné série. Ten první ale vyšel u jiného nakladatelství. Proč jste se teď rozhodla pro Pointu?

Pro Pointu jsem se rozhodla, protože nakladatelství, které mi vydalo první díl této fantasy série, naneštěstí nepřežilo pandemii Covidu-19. Zkoušela jsem rukopis nabízet jiným nakladatelstvím, ale bohužel o druhý díl nebyl u běžných komerčních nakladatelství zájem, což i chápu. Jako nakladatel bych asi taky nebyla zrovna hrrr do vydávání druhého dílu série, jejíž první díl neznám. Málem jsem tedy vydání pokračování vzdala, protože jsem si myslela, že nemám šanci. Dokonce jsem začala pracovat na zbrusu nové knize, abych zkusila štěstí s něčím jiným. Čtenáři a fanoušci Tvůrce osudu se mě ale nicméně neustále ptali, kdy vyjde pokračování, a několik lidí mi doporučilo právě Pointu. Rozhodla jsem se tedy, že to s Pointou zkusím, a uvidím, jak se zadaří.

2. Možná by bylo fajn tuhle sérii nějak představit. Čtenáři tohohle blogu už si mohli přečíst recenzi, ale to je přeci jen něco jiného, než autorův vlastní pohled. O čem píšete?

Přiznám se, že je to pro mě hrozně těžká otázka. Tvůrce osudu není jen o jednom tématu, není tam jen jeden hlavní hrdina a v knihách není jen jedna důležitá zápletka. Třebaže jsou v Tvůrci osudu i různé akční scény a několik mrtvých, pro mě osobně jsou nejzásadnější vztahy mezi postavami a psychologické aspekty. André, postava, z jejíž perspektivy je příběh vyprávěný, je v zásadě antihrdinou. Je to člověk, před nímž leží velký úkol a všichni od něj mají velká očekávání, ale on ve své snaze tato očekávání naplnit neustále tragicky selhává. V cestě za úspěchem si navíc sám hází klacky pod nohy vlastními chybami. Tvůrce osudu se tak dá číst jako akční fantasy román, ale také jako psychologický román o člověku, který se snaží se svým životem něco udělat, ale nemá na to dostatečnou sílu vůle.

3. Bylo už na začátku jasné, že se první knížka dočká pokračování nebo to nějak vyplynulo časem v rámci celkového příběhu nebo i ohlasů právě na první díl?

Od začátku jsem měla v plánu napsat sérii. Jakmile jsem se dala do psaní prvního dílu, věděla jsem, že bych ráda napsala minimálně další tři pokračování. Pokud by byl ze strany čtenářů zájem, určitě bych v psaní mohla pokračovat i dál. Myslím, že série má velký potenciál. Ohlasy na první díl jsem měla skvělé, z čehož jsem měla velkou radost, a moc si svých čtenářů vážím.

4. Kampaň na Pointě je poměrně nejistý počin. Máte v plánu eventuálně knížku nabídnout u nějakého dalšího nakladatelství?

V plánu to nemám. Pokud by crowdfunding nevyšel, nejspíš bych se snažila si na vydání druhého dílu jednoduše našetřit ze svého. Vzhledem k mojí vášni k cestování po světe by ale asi takové šetření mohlo trvat docela dlouho.

5. Z naší společné konverzace vím, že jste teď byla nějakou dobu na Thajwanu a v Japonsku, o tom jsme víc mluvily na společném streamu, ale ráda bych to tu trošku nakousla i tady. Máte k těmhle oblastem nějaký hlubší vztah, který se nějak promítl i do psaní? Přijde mi, že i z vašich sociálních sítí je jakási, řekněme vášeň k téhle kultuře docela cítit. Nebo se pletu?

Na Tchaj-wanu jsem byla celý duben. Kromě cestování po tomto exotickém ostrově a objevování jeho krás jsem většinu času strávila v Tchaj-peji v Tchajwanské literární základně (Taiwan Literature Base), jak by se dal přeložit název Tchajpejské pobočky Národního muzea tchajwanské literatury (National Museum of Taiwan Literature), kde jsem v rámci svého rezidenčního pobytu pro spisovatele pořádala workshopy tvůrčího psaní pro veřejnost a zároveň jsem pracovala na svém literárním projektu, který jsem si speciálně pro tento pobyt vytvořila. Po konci rezidenčního programu jsem se pak přesunula do Japonska užít si trošku volnosti a procestovat tuto nádhernou zemi. Musím říct, že celé toto téměř dvouměsíční asijské dobrodružství byl pro mě jedinečný zážitek, který mě úžasně inspiroval a dodal mi chuť k další tvorbě.

Na cestování po Asii se mi líbí jednak úžasná příroda, nádherné památky a velice přátelští lidé, zvlášť na Tchaj-wanu jsou místní obyvatele neuvěřitelně dobrosrdeční a laskaví, ale hlavně miluju kulturní šok, který pokaždé zažívám, když se do asijských zemí vydám. Tchaj-wan, Jižní Korea, Vietnam, Singapur nebo Japonsko, to jsou světy zcela odlišné od toho našeho evropského. Všechno je úplně jiné a tato jinakost člověka dokáže perfektně vytnout z běžné všední reality, probrat ho a inspirovat ho. Navíc jsem velkým fanouškem japonského anime a mangy, ale to je jen taková třešnička na dortu. Nejdůležitější je pro mě možnost se svobodně toulat ulicemi neznámých měst a objevovat, jaké divy jsou lidé na druhém konci planety schopní vytvořit.