1. Jani, nedávno ti vyšla nová sbírka básní. Tentokrát jde o texty pro děti. Jaká bude?
Ano, vyšla a mám z ní opravdu radost. Sbírka je vhodná pro školáky základních škol (cca 3. – 9. Ročník). Pomocí básní se dětem snažím přiblížit základy českého jazyka, se kterým, jak sama dobře vím, děti velmi často zápasí. Jelikož jsem učitelka, vycházela jsem při tvorbě právě z tematických plánů naší školy, takže mám opravdu pokrytá všechna důležitá témata. Knížka je rozdělena na dvě části, protože obsahuje látku 1. i 2. stupně ZŠ. V první části se věnuji např. vyjmenovaným slovům, stavbě slova nebo jednodušším gramatickým jevům. Tyto básně jsou doprovázeny autorskými ilustracemi. Druhá část je pak zaměřena na látku 6. – 9. třídy. Dokonce si ji ode mě vyžádalo několik deváťáků, aby jim pomohla s učením na přijímací zkoušky. Žáci zde najdou vysvětlení větného rozboru, interpunkce či druhy rýmů.
2. Když jsme si o ní psali, říkala si, že bude možné jednotlivé básničky využít i jako didaktickou pomůcku. Mohla bys to nějak přiblížit?
Již od začátku jsem plánovala vytvořit něco, co pomůže dětem i mým kolegům při práci. Sama dobře vím, že najít kvalitní pomůcku, která hodinu trošku ozvláštní a umožní dětem si na chvíli odpočinout od biflování a stálého drilu, je složité. Zvlášť u menších dětí je potřeba často střídat aktivity. Básně, které knížka obsahuje, jsou hravé, rytmické a dají se snadno zapamatovat. Navíc obsahují řadu mnemotechnických pomůcek. Učitelé je mohou přečíst (klidně i po slokách) a přidat k nim vlastní výklad, mohou nechat děti, aby se je doma naučily, čímž rozvíjí i čtenářskou gramotnost, mohou si je zarecitovat společně (třeba v rámci opakování). Starší žáci se pak mohou pokusit o literární rozbor textu. Těch možností je opravdu celá řada. Pár zájemců už si ji vyzkoušelo v praxi a zatím mám jen pozitivní ohlasy.
3. Ty sama máš pedagogický vzdělání. Bylo právě tohle studium a pak i práce ve školství důvodem, proč si takovou knížku napsala? Třeba jako vyplnění nějaké mezery ve vzdělání nebo přístupu?
Myslím, že práce ve školství mě hodně ovlivnila. Každý den se snažím nacházet nová inovativní řešení, jak žákům učení ozvláštnit. U starších fungují spíše moderní technologie, ti mladší zas dobře reagují na hry. K učení jsem ale měla blízko ještě před tím, než jsem nastoupila do práce, jelikož jsem doučovala děti svých známých, které měly problémy právě s naší mateřštinou. Už tehdy jsem češtinu vnímala jako takového strašáka, což je opravdu velká škoda. Náš jazyk je nádherný, bohatý, dá se s ním krásně hrát. Na druhou stranu však patří k těm nejsložitějším kvůli celé řadě gramatických jevů. Já jsem jako dítě češtinu milovala a ovlivnilo mě to na celý život. Již v 5 letech jsem uměla všechna vyjmenovaná slova. Jak je to možné? Měla jsem tehdy audiokazetu Školička s Dádou a písničky se mi tak líbily, že jsem ji pouštěla stále dokola, díky čemuž mi zůstaly v hlavě. Bohužel od té doby jsem se s ničím podobným nesetkala. Moje sbírka tak navazuje na něco, co už kdysi fungovalo.
4. Asi každý z nás si knížku pro děti spojuje s veselou obálkou, vnitřními ilustracemi a celkově příjemným vizuálem. Předpokládám, že ani tady to nebude jiné. S kým v tomhle směru spolupracuješ a na co se čtenáři tedy můžou těšit?
Ano, ilustrace v mé knížce hrají poměrně velkou roli. Rozhodla jsem se je nechat jen v první části, která je věnovaná menším dětem. Nevím, zda by puberťáci ocenili ilustraci např. na druhy vedlejších vět. Ústředním motivem celé sbírky je inspektor Čecháček. Postavička, kterou jsem si kdysi vymyslela, aby žákům vysvětlovala složitější látku. Jelikož nejsem výtvarně nadaná, požádala jsem svou známou, aby mi podle předlohy nakreslila jeho podobiznu a pár dalších obrázků, které bych mohla použít např. u vyjmenovaných slov. Nakonec se mi podařilo do procesu zapojit i členy své rodiny (moji mámu a synovce). Většinu ilustrací jsem však vytvořila sama. Výtvarnou soutěž bych s tím zřejmě nevyhrála, ale myslím, že mladší čtenáři se s knížkou lépe ztotožní.
5. Zatím si se svými knížkami v rámci nakladatelství dost přeskakovala a vlastně nikde nebyla tak říkajíc doma. Teď vydáváš knížku u Bookly, myslíš, že už u nich setrváš i s další tvorbou? Vidíš třeba nějaký rozdíl mezi ní a ostatními nakladatelstvími?
To není tak úplně přesné. Knížky jsem si vydávala samonákladem u nakladatelství Tigris, se kterým mám výborné zkušenosti. Jsou rychlí, vstřícní a s jejich prací jsem byla vždy spokojena. Pro začínající autory jsou skvělou volbou a spolupráci s nimi rozhodně neplánuji úplně přerušit. První várku knížky jsem si také nechala natisknout u nich. Když jsem však zjistila, že o ni stojí řada mých kolegů a zájem se stále zvětšoval, došlo mi, že logisticky bych to do budoucna nezvládala. Nemám žádné prostory, kde bych knížky mohla uskladnit a celý proces je velice zdlouhavý. Proto jsem hledala alternativu. Bookla mě oslovila především tím, že nabízí tzv. Book on demand (tisk knihy na základě objednávky). Je tedy vlastně neustále dostupná pro všechny zájemce, což je výhoda hlavně pro školy, které se chystám brzy oslovit. Výhodou je také relativně rychlá návratnost počáteční investice. Po prodeji 100 ks vrací poplatek za přidělení ISBN, po 300 ks i poplatek za zalistování do jejich databáze. Je to vlastně i dobrá motivace pro autory, aby se svou knihu snažili propagovat. Samozřejmě nabízí i možnost propagace na svých stránkách, ale vzhledem k tomu, že mou FB stránku (Jana Topinková – básně, které pomáhají) sleduje více než 12,5 tisíce sledujících, rozhodla jsem se této možnosti nevyužít. Do budoucna s nimi určitě plánuji spolupracovat. Momentálně mám rozepsanou novou sbírku, která bude tentokrát zaměřena na základy anglického jazyka.
Komentáře
Okomentovat