Co skrýváme od pokličku

Pro krásnou a talentovanou Jodie Fosterovou mám už spoustu let velkou slabost. Ať už to byl jeden z jejích prvních filmů, kde ještě jako malá holka ztvárnila trošku psychopatickou slečnu (Děvčátko, které bydlí na konci ulice) nebo jako na první pohled křehkou, ale ve skutečnosti ohromně silnou Eriku (Mé druhé já) případně v asi jejím nejslavnějším snímku jakožto odvážnou agentku Clarise Starlingovou. Takže film Soukromý život, který nedávno přišel do kin a kde hraje právě ústřední roli, sem si nemohla nechat ujít. A musím říct, že v tomhle příběhu zase dokázala, že je skvělou herečkou, který sedne lecjaká role.

I tady předvedla vynikající hereckej výkon a navíc po celou dobu, kromě asi dvou třech vět, mluví plynně francouzsky, což je taky výkon hodný obdivu vzhledem k tomu, že nejde o její rodný jazyk. Kdyby Soukromý život nedávali u nás v kině jenom jeden den, klidně bych na něj šla znovu, protože sem naprosto přesvědčená o tom, že bych v něm našla zas trochu něco jinýho, zaměřila bych se na jinou scénu nebo okamžik a díky tomu měla z celýho filmu zas trochu jinej zážitek.

Děj si jenom ve zkratce nastíníme, protože nejste žádní joudové a na podrobnější anotaci, případně trailer se zvládnete podívat sami. Jodie Foster tu tentokrát ztvárňuje psychoterapeutku, která svojí práci a soukromý praxi dává úplně všechno. Minimálně to tak působí, protože i její vlastní rodina jde v tomhle směru hodně na vedlejší kolej. Nicméně pozadí toho všeho je mnohem komplikovanější a nic tu, samozřejmě, není tak jednoduchý a jednoznačný. Co všechno stojí za jejím soukromým životem, minulostí a jádrem jejího chování začneme odhalovat až v okamžiku, kdy se všechno nějak samo od sebe vyhrotí smrtí její pacientky, která dost možná nedostala tolik péče a pozornosti, kolik by potřebovala.

Zápletka je nicméně mnohem složitější a komplikovanější, protože tahle událost neovlivní jen život hlavní hrdinky, ale i bývalého manžela, syna, který se sám pere s rodičovskou úlohou a svým způsobem i jedné další terapeutky, která svým zásahem posune celý příběh na úplně jinou rovinu. Právě díky tomuhle prvku si Soukromý život vysloužil nejen označení "drama", ale i "mysteriózní",což je jediná věc, se kterou se v rámci tohohle snímku fakt nějak nedokážu ztotožnit. Za mě termín "mysteriózní" zkrátka a dobře patří prostě k jiným ta žánrům i filmům a i když takhle právě jistou scénu můžou někteří diváci takhle vnímat, já mezi ně nepatřím. Ale to už je samozřejmě o preferencích a nastavení každýho z nás. 

V každým případě si tenhle film rozhodně zaslouží vaši diváckou pozornost. Není to úplně mainstream příběh, chvilku působí i tak, že se vše odehrává během jednoho dne, což by mi taky přišlo zajímavý, nicméně by to v určitou chvíli v tomhle konceptu přestalo vypravěčsky fungovat. Pokud vás tedy zajímají hlubší příběhy, těžko rozklíčovatelné mezilidské vztahy, chování, a chcete od dobrýho filmu i nějaký přesah v rámci psychogie, tématu jejich jiného a atraktivně uchopeného pojetí, pak můžu Soukromý život jedině doporučit. Je to skvělej film s vynikajícím příběhem i hereckým obsazením, kterej na relativně malým prostoru a nijak závratný stopáži řekne opravdu hodně. Vlastně mi bylo na konci líto, že to nebylo delší. Což vypovídá o mnohém.