Blbý je, že se ani z jednoho jako lidstvo nezvládneme poučit a furt se k sobě a ke Světu chováme jako ignoranti a naprostý hovada. Takže se vlastně ptám, na co to všechno je. Jasně, neplatí to vždycky a rozhodně ne o všech, ale bohužel je na světě pořád hromada lidí, který tyhle problémy nevidí. Na druhou stranu, ti, s největší pravděpodobností, padnou jako první. Svět si totiž pamatuje ty, kteří se k němu nechovají pěkně. No a právě o těhle problémech a jejich lidech bych si s vámi dneska chtěla popovídat v rámci další knížky, kterou sem letos četla a která se mi docela pěkně hodí do letošní Knižní výzvy. /plně nepočítám s tím, že bych jí letos splnila, protože už je půlka listopadu a upřímně sem zjistila, že sem se na tenhle projekt v půlce roku docela vybodla a podvědomě ho úplně vytěsnila, ale čert to vem, já se chci hlavně bavit a užívat si - život, Svět i čtení. :) Nicméně téma týhle knížky mi přijde natolik nosné a zajímavé, že se o něj prostě podělit musim.
Kdo sleduje moje sociální sítě, už o ní jisto jistě slyšel, protože sme vám o Běsné zemi - teď přesně je ten čas prozradit název, i když z úvodní fotky už se taky dalo ledacos odvodit - říkala nejen v rámci postů na instagramu - tenhle příběh sem totiž nejen četla, ale taky poslouchala a musím říct, že v obou případech stál fakt za to - a s jejím autorem, Petrem Opršalem najdete na Spotify nebo třeba v aplikaci Audiolibrix i skvělej rozhovor, který sme vedli v rámci podcastu. No a taky nešlo o jedinou spolupráci s tímhle autorem, takže třeba i o jeho další tvorbě ste si tu mohli něco přečíst. Dneska bych se nicméně chtěla pobavit právě o jeho posledním románu, který je vlastně docela dobrým varováním pro celý lidstvo. Nebo by tak minimálně měla působit, ale aby to tak skutečně bylo je třeba o těhle věcech nejen číst, ale i mluvit a především je plně a do hloubky vnímat. Což se, bohužel, nedaří úplně každému. No, třeba to dneska trošku změníme a ideálně vyvoláme nějakou prima diskusi.
Běsná zem je klasický postapo, jehož název je navíc naprosto výstižnej. Přesně taková totiž země po jakési katastrofě, která tu není tak docela specifikovaná, což sem já osobně docela ocenila, protože si myslím, že je jedno jak tenhle "konec" civilizace jak jí známe bude vypadat, působí. Je zničená, rozložená, ovládaná korporáty a mocnáři a běsná v každém ohledu v jakém tenhle termín chápat lze. Lidí, kterým zbyla ještě nějaká víra v nápravu, ve zlepšení, v nový začátek a v sebe samotné už není moc a tak je dost náročný čelit konkurenci, která se nebojí nejrůznějších praktik a navíc má finanční možnosti, na které se jen těžko dosahuje. A co si budem, prachy vždycky znamenaly především moc a vetší možnosti. V tomhle románu je to extrémně cítit, což je teda dost depresivní zjištění. Nicméně, je dost pravděpodobný, že takhle nějak to bude chvíli vypadat. Minimálně do doby, než prachy dojdou nebo se ti druzí vzbouří.
Tenhle scénář tak reálně lidstvo staví do třech možných pozic. Ta první, jsou ti mocní, ti vládnoucí, kteří ovšem vůbec nepočítají s tím, že každej vůdce a diktátor musí být jednou svržen. Pak sou tu ti pasivnější, podlézavci, kteří nechtějí nic ztratit a vlastně sou tak nějak spokojení v jakési bezpečné bublině, kterou jim umožnil obývat někdo jiný. No a ti třetí? Ti sou mi vlastně vždycky nejsympatičtější. Patří mezi ně přesně ten zbývající zlomek lidstva, který se s nastoleným stavem věcí nehodlá smířit, který se bude svých ideálů držet zuby nehty a bojovat za každý další svobodný nádech. I za cenu ztráty postavení, životního komfortu, rodiny nebo přátel. Jejich přesvědčení ve správnost jejich jednání, víra v nápravu a především v lepší budoucnost pro příští generace je zkrátka silnější, než cokoli dalšího.
Přesně takový je hlavní protagonista Běsné země. Není to úplně vzor všech ctností, to si zas nebudeme nic nalhávat, má svoje mouchy, minulost a jako každý člověk se dopouští přešlapů a chyb, nicméně i přesto má svoje zásady a ideály. Jo, jde si pro ně přes mrtvoly a před ničím se moc nezastaví, ale na druhou stranu...i dobrá věc si občas žádá oběti, o tom už sme se v historii přesvědčili mockrát. Tenhle fakt se asi nikdy nezmění, i když je to teda velkej smutek. O to víc možná takovýhle příběhy na čtenáře působí a skvěle fungují jak napříč místy, kam se je autoři rozhodnou zasadit, tak i kontinenty a ostatně si výchozími situacemi, které se samozřejmě různí. I když je výslednej efekt vždycky stejnej, tomu se jen těžko ubráníme.
Běsná zem je skvělým románem o úpadku. A je dohromady jedno jestli jde o úpadek celé země, Světa, společnosti, celých národů nebo jednotlivce. Tenhle problém není větší nebo menší v návaznosti na skutečnosti a ty, které přímo nebo nepřímo ovlivňuje, ale v tom, jak se k němu postavíme, jaké zaujmeme stanovisko k jeho řešení a jestli se budeme stylizovat do role oběti nebo bojovníka. Každý z nás má v takovou chvíli totiž možnost výběru. Právě tímhle románem se nám Petr Opršal snaží, velmi efektivně a čtivě, přiblížit jen jeden z možných scénářů. Perfektně tu pak uplatňuje nejen svůj talent příběhy vyprávět, ale i svoje znalosti práva a lidské psychiky, která je velmi nestabilní a proměnlivá, což si sami často vůbec neuvědomujeme. Všechno to zvířecí a původní se v nás totiž probudí až v okamžiku, kdy je to skutečně potřeba. Kdy sme dohnáni na samotnou hranici svých psychických i fyzických možností.
I tohle je v knize, byť je poměrně tenoučká a vlastně by si zasloužila širší rozpracování, skvěle vyobrazeno a na samém konci vzniká skvělý prostor pro nějaké pokračování, což oceňuju. Jo, ta dýlka je možná pro někoho trochu nešťastná a i já sama bych si v některých pasážích přála víc, nicméně v tomhle směru je vždycky dobré důvěřovat autorovi a přistoupit na pravidla hry. Ostatně, i na malém prostoru se dá odvyprávět napínavý a psychologicky dobře propracovaný příběh, který ve vás zanechá hluboký dojem. Občas dost možná i silnější, než rozsáhlý a objemný román, který může být až zbytečně rozvleklý - tohle jde v současné době tak možná Kingovi, ale kdo má jeho talent a nadání? Byla bych ráda, kdybyste si Běsnou zemi přečetli, případně si jí klidně pusťte, tohle téma se vyloženě hodí na hlasité vyprávění a když mu budete skutečně naslouchat, možná změníte nejen svůj pohled na Svět, ale především na sebe samotné.
Komentáře
Okomentovat