Rozdíly generací

Ráno, když mám zrovna dobrej den a nebojim se lidí, nebo s nima prostě nechci bejt v nějakym přímějšim kontaktu, jezdim do práce klasickym MHDéčkem. V uších běžně nějakou muziku, knížku v ruce, případně poslouchám nějakou audioknížku, kterou zrovna budu recenzovat - mimochodem momentálně je to Růže pro Algernon.

Docela často jezdím i s kamarádem, kterej si taky úplně na pohodu čte a okolní svět tím pádem moc nevnímá. A tuhle jsem zpozorovala něco opravdu zvláštního a pro mne celkem znepokojivýho. Něco, co mě donutilo se opět zamyslet nad tím, v jakém světě a v jaké společnosti žijeme. Zamyslet se nad hodnotami, které vyznáváme, výchovou dětí, kterou aplikujeme, nad dětmi, které tu vyrůstají, žijí a dospívají a které mají být naší budoucností a možná i jakousi záchranou či spásou.

***

To si tak jedu jednou ráno do práce, stojim, držim se tý hnusný oranžový tyče, abych náhodou nezhučela někomu na záda nebo do klína, v uších již zmíněnou audioknížku a jak tam tak stojim a koukám, co lidi kolem mě dělaji, vidim pod sebou na sedačkách dva malý kluky. Nemůže jim bejt víc než 12. Každej má v ruce svůj superchytrej telefon a mastěj na něm každej svojí hru. Jeden jakousi střílečku, druhej lítá po fiktivním městě jakožto podivná zelená příšerka a sbírá imaginární peníze, dorty, zbraně a bůhví co ještě. Vzájemně si koukají přes rameno a jeden se snaží radit druhému. A já si nad nima stojím se svojí knížkou, kámoš, kterej je jen o něco málo starší než já, stojí kousek ode mne s tou svojí a generační rozdíl v tom malém a celkem úzkém prostoru je v tu chvíli tak zřetelný, že se dá téměř nahmatat. A přitom je mezi námi a těmi kluky celkem malý věkový rozdíl. I když taky záleží na tom, jak se na to díváte. Je nějakých 13-15 let hodně nebo málo?

13-15 let a co to udělá. Doba se změnila. Technologie, možnosti a vymoženosti spolu s ní. A my taky. A všechno se to stalo nějak tiše. Plíživě a nenápadně jako když zapadá slunce nebo jako když se mění roční období. Člověk si té změny nevšimne do chvíle, než ho praští přes obličej. Některá změna je žádaná ba co víc, dokonce i vítaná. Často může být i krásná. Jiná však…