Kdysi dávno žila Lída Baarová

Kdysi dávno, žila Lída Baarová. Byla krásná, slavná, inteligentní a úspěšná. Národ ji miloval. A není se co divit. Pro její uhrančivost, jistá tajemnost a přitažlivost dostaly na kolena i samotnýho Goebbelse, což se vlastně není čemu divit. Čemu už se divím, je to, že tahle náklonnost a možná i láska byla oboustranná, tady fakt platí se city si nevybíraj. Nebo to byla jen Lídina pragmatičnost a kalkul. Pravdu už nám ani jeden neřekne, nicméně na tenhle příběh se prostě nezapomíná. Na co už se ale docela zapomnělo je Lídina rodina. Její sestra, teta, strýc i další příbuzní. Právě oni dost trpěli nejen tímhle jejím vztahem, kolaborací, ale i následnou emigrací tím pádem i jakousi zradou rodiny, národa i vlastni. U Lídy prostě vyhrála kariéra, peníze, vliv a společenské postavení. Na ostatní se moc neohlížela, což jí charakterně v mých očích taky dost sráží.

Otázkou ovšem zůstává, proč se vyzdvihuje právě ona a její talent a ti, kteří tu zůstali a nemohli si splnit v důsledku jejích rozhodnutí splnit svoje vlastní sny? Muselo uběhnout hodně vody a let, musela se narodit další generace a pak ještě jedna. Musela dospět Eva Střihavková, která se tuto chybu rozhodla napravit a splatit tím dluh svojí rodině, sobě, kultuře i všem ostatním. Svojí zvídavostí, urputností a zájmem o vlastní historii dala vzniknout jedinečnému románu pojednávajícím nejen o Lídě Baarové, ale především o její sestře Zorce, tetě a strýci i rodičích, kterých se vždycky osud jejich dětí zásadním způsobem dotýká.

Seznam Evelíny B. ukazuje nejen tehdejší dobu, životní styl i úroveň lidí z různých společenských i kulturních vrstev, reflektuje právě autorčin osobní postoj k téhle rodinné větvi a zabývá se i tím, jak náročné je pro člověka žití ve 20. století, jeho obměnách totalitním režimu i tím, jak těžké může často být vybrat si mezi tím, co je správné a co je snadné a tak nějak pohodlnější, případně méně nebezpečné. No, Lída si vybrala a její rozhodnutí, kalkul, možná i sobeckost a karierusmus stály život právě její sestru Zorku, která neusla tlak veřejnosti, ztrátu herecké kariéry i společenský propad. Právě Zorka je hlavní protagonistkou celého příběhu a konečně se jí tak, díky Evě Střihavkové, dostalo uznání a pozornosti, které si zasloužila. 

Takových knih, hloubavých, realistických, osobitých, historicky věrných, citlivých. Nechci říct, že jich je vyloženě málo, to vůbec ne, ale zrovna Seznam Evelíny B. je natolik specifickým textem, že si další sobě rovný bude hledat velmi těžko. Já měla díky předchozí spolupráci a jakémusi druhu přátelství s autorkou možnost si tenhle román přečíst a následně s napětím sledovat, jak se jeho podoba a provedení mění v důsledku připravované audioknihy. I tu už si díky vydavatelství Kanopa a skvělému prednesu Jitky Ježkové užít a vychutnat. Vrátit se prostřednictvím silných osudů a příběhů do dob, které pro nikoho nebyly snadné a v mnoha případech, nejen tam, kde měli lidé nějaké vyšší kulturní nebo společenské postavení, často znamenaly konec jistot, zázemí, bezpečí i pracovních i studijních možností.

Eva Střihavková, potažmo i Jitka Ježková, navíc tohle všechno vypráví s citem, pokorou, úctou ke všem zúčastněným a emocemi, bez kterých takováhle vyprávění zkrátka a dobře neobejde.