Záleží na úhlu pohledu

Zdar a sílu v sýru,

dneska jenom v krátkosti, protože jsem dopálená tak nějak globálně na všechny, vrčím a tak a divím se, že mi to můj novej chlap takhle skvěle toleruje – jo, je zlatej.

Poslední dobou, asi vzhledem k situaci nebo si jen nějak víc všímám, se potýkám s tím, že lidi děsně držkujou a stěžujou si na to, co nemají, co nemůžou mít…a nějak přestávají být rádi z toho, co mají.

 

Jasně, na tohle si lidstvo stěžovalo asi tak nějak vždycky, ostatně člověk je tvor asi naprogramovaný na to být standardně s něčím nespokojenej, ale řekla bych, že ne v takovýhle míře. To je pořád: „Nemůžu tohle a tamto.“ „Nejde dělat to a to.“ „Nemůžu jít tam a onam.“ atd. atd. atd. Heej lidi, otevřete oči. Jasně, nemůžeme dělat to, co bychom rádi – kultura, restaurace, hospody, vysedávání po kavárnách…nic z toho se nekoná a neříkám, že mi to nechybí, ale je tolik variant, jak si to nějak vynahradit, že nefňukám.

Spousta divadel, kin, organizací a projektů funguje online – takže si udělejte s rodinou, přítelem nebo kámošema dobrou večeři, kupte si něco dobrýho k pití, udělejte si domácí pohodu a tradááá a hotovo. Ostatně i knihovny se snaží nějak fungovat – třeba ta naše plánuje sérii autorských čtení, která bude promítaná online, bez poplatků a tím pádem přístupná VŠEM. A můžete být klidně v karanténě, v cizím městě nebo i státě.

Záleží zkrátka a dobře na tom, jak si tuhle situaci dovedeme sami sobě zpříjemnit. Jasně není to úplně stoprocentní značka ideál, ale varianty tu jsou, tak je pojďme využít a udělat z těch OMEZENÍ a ZÁKAZŮ aspoň trošku výhodu a přednost. Protože dokud si budeme stěžovat, prskat, nadávat a další věci, tak nám nikdy líp nebude.

Tak zkuste podpořit svojí oblíbenou restauraci, objednejte si od nich jídlo domů, dejte si víno nebo cokoli, co máte rádi, kupte si lístek na online představení nebo promítání, obejměte svoje blízký a mějte se rádi. Vyražte si na procházku, nadechněte se zhluboka čerstvýho vzduchu, kupte si CD vaší oblíbený kapely… Pozvěte pár kamarádů a zahrajte si nějakou společenskou hru. Dělejte cokoli! Třeba se naučte něco novýho - jazyky, péct domácí pečivo, vařit cizokrajnou kuchyni, vyrábějte, tvořte, buďte kreativní. Dá se toho dělat mrak, stačí jen chtít.

Hlavně, PRO BOHA ŽIVÝHO nezkuhrejte. Tím se stejně nic nevyřeší a akorát budete mít zkaženej den, vrásky, žaludečný vředy a neurózu. A to nechcete. Aspoň doufám teda.

Komentáře