Svého času bývala doba, kdy jsem si řekla, že na lásku a
nějaký perspektivní vztah s prominutím seru. Že mi to hezký, co dost často
trvá jenom chvilku, nestojí za všechno to trápení, doufání, zoufání… Tak nějak
jsem usoudila, že si můžu užívat i bez toho, abych si do života, do soukromí,
do srdce pustila někoho, komu se plně oddám, komu věnuju veškerý svůj čas,
energii, komu přizpůsobím svoje koníčky, zvyky… Neříkám, že je špatně pokud se
tak člověk rozhodne, ale najít člověka, který za to opravdu stojí, který pro
vás udělá totéž, aniž by čekal něco oplátkou, který za vámi bude stát, ať už se
bude dít cokoli, ať už budete řešit jakýkoli problém, ať už se vzbudíte se
skvělou náladou nebo vás od rána sere i klika ode dveří. Jenom…jenom jsem na to
dlouho nevěřila, protože člověk, kterému jsem tohle všechno chtěla dát, mě tak
strašně zklamal a ublížil, – fyzicky i psychicky - že jsem odmítala něco
takového riskovat a případně absolvovat znovu. Bylo to zoufalý? Možná. Ale
víceméně šlo o jistý stupeň pudu sebezáchovy. A jsem celkem dost přesvědčená o
tom, že takových holek po světě běhá mnohem, mnohem víc. A ještě jednou tolik.
„Tak už fakt nevím
kolikátý, to byl inzerát. Jeden debil vedle druhého. Jestli to v nejbližší
době nevyjde, asi se dám na ženský a budu mít klid. Tam bych alespoň věděla, do
čeho jdu. Ten dnešní, to zase
bylo dílo. Donesl pomačkanou květinu a čekal, že po dvouhodinovém jednostranném
povídání, kdy jsem se dozvěděla, jak ho podváděla manželka, děti si ho neváží,
v práci čeká už několik let na povýšení, si mu snad sednu na klín, nebo
ještě lépe, padnu mu k nohám a budu řvát do světa, že on je ten jediný a
pravý muž.
Ani hovno.“
Jo, i takových jsem v tu dobu měla dost. I když jsem
se s nimi neseznamovala na pochybných seznamkách, kde mezi „Ahoj“ a „Nezajdeme
někam na skleničku“ dostanete od dotyčného minimálně dvě fotografie jejich
nádobíčka, protože čím jiným by vás asi tak mohli oslnit víc, že jo? Protože
mozek, slušný chování, inteligence a aspoň základní znalost češtiny není vůbec
podstatný. V době, kterou jsem vám popsala jsem většinu večerů trávila v jistým
baru u nás, kterej jsem milovala a pořád miluju. Pro holku dohromady není těžký
sbalit chlapa, pokud chce. Rada z vlastní zkušenost, jo? Stačí se
porozhlédnout, vybrat si – chlap, co nemá ženskou nebo minimálně žádnej vážnej
vztah se dá celkem dobře poznat a odhadnout, zvlášť pokud má v sobě už tak
tři čtyři piva – a správně zapůsobit. Každá holka si je určitě vědoma svých
schopností a předností a pokud už se rozhodnete vydat na lov a trošku si
nezávazně užít, vaše tělo se na to nějak naprogramuje samo a vyšle ty správných
signály. I s tím rizikem, že prostě narazíte občas na nějakýho kreténa no…
Což samozřejmě nemusí být a není pravidlo.
„Do prdele, do
prdele, do prdele co mám dělat? Co když je to opravdu rafinovaný úchyl, který
mě
někam zavleče, znásilní a pak zabije? Rozčtvrtí a části těla rozhází po celé
Praze. Jasná kvadratura ženy. Major Zeman by mohl vyprávět. A pak chudáka další
holku bude vodit po památných místech města a jen on bude vědět, že tady sice
skočil ze skály Šemík, ale! Důležitější je, že tam leží ostatky blbé a naivní
holky z Ostravy.“
Jo, i tohle je riziko takovýhleho způsobu života, kterej
sice není pro každýho, potažmo pro každou, ale kterej vám, při troše štěstí,
může přinést to, co si stejně ve skrytu duše přejete. Fajn chlapa, který je
třeba stejně zklamaný jako vy a vlastně se toho všeho trochu bojí. Člověka,
který se vám otevře a pustí vás do svého života, pokud mu to dovolíte.
Životního partnera, který vám bude vždycky krýt záda, držet za ruku, obejme,
pohladí… Člověka, díky kterému a pro kterého zapomenete na to, co byla a začnete
znovu, líp, pevněji. Protože možná nebudete vědět, co vám osud přinese, kam to
povede a jaký konec to bude mít, ale budete vědět jedno. Budete vědět, co
nechcete, co už nesmíte tomu druhému dovolit, co už si nikdy od nikoho
nenecháte líbit. A pokud budete oba schopni o tomhle všem mluvit, čeká vás ta
největší odměna. Štěstí.
Ukázky jsou použity z knihy Zoufalky s.r.o. se
svolením autorky
Komentáře
Okomentovat