Mrazení v zádech v horkých dnech vám tímto budiž zaručeno!

„Bububububu!“ křičel na mě tuhle Martin ze spaní. Prý se mu zdálo, že na nějaký zřícenině honí ducha, co vypadal jako kostlivec v kápi. No, mám to s ním napínavý, co vám budu povídat. A to nečte horory a ani na ně nekouká. Na to jsem u nás doma větší expert spíš já. Ale aspoň se doplňujem. Nicméně dneska to bude právě o těch hororech, protože se mi dostala do rukou skvělá a v mnoha ohledech dost výjimečná antologie hororových povídek. A pozor, navíc od českých autorů, kterých je v našem literárním rybníčku celkem poskrovnu. Takže když už se nějací objeví a dají dohromady společnou knížku, tak je třeba se o tom zmínit, že jo?!

Esence hrůzy je jednou z posledních hororových knížek, která u nás v poslední době vyšla. Na svědomí ji má, kromě autorů samozřejmě, především Jan Hlubek, který ji pro nás, pro hororové fanoušky a čtenáře, dal dohromady a vtisknul jí tak finální podobu. S Honzou jsem v loňském roce měla na instagramu jeden z mnoha autorských streamů, kde jsme mluvili především o jeho vlastní tvorbě. V té době jsme ani jeden netušili, kam až ho jeho nadšení pro horory dovede. No, to jen tak na okraj. Stream máte každopádně k dispozici, takže kdo má chuť, může si ho pustit a načerpat další inspiraci. Ale zpátky k té antologii, protože právě té bych se dneska chtěla primárně věnovat.

Jak už bylo řečeno za jejím sestavením stojí Jan Hlubek, který do ní přispěl i svojí vlastní povídkou. Postavil se tak do řady s dalšími skvělými autory, kteří se nás svými texty a příběhy pokouší vyděsit. A v téhle knížce se jim to daří víc než dobře. Když už vás některá z povídek nevyděsí vyloženě k smrti, tak lampička se vám zhasínat rozhodně chtít nebude. Leda byste ji nahradili nočním světýlkem pro děti. No a kdo vás krom Honzy bude po nocích a dost možná i ve dne strašit? Třeba Tomáš Marton, který sestavil nejen děsivou, ale i velmi psychologickou povídku Temnota, která mnohé z nás rozhodně donutí zamyslet se nad naším chováním a přístupem k ostatním a dost možná i nad vlastním sebezpytováním. S Rosanou Zvelebilovou se sklouzneme na podivné klouzačce kamsi do pekel, na literární scéně už dost profláknutý Mark E. Pocha nás v těhle vedrech zchladí sněhem přinášejícím smrt a s geodety Jiřího Koreše se vydáme zaměřovat do lesa, kde na ně čeká nebezpečí bůh ví odkud. A to je jen zlomek z toho, co na vás v téhle knize čeká. Ne nadarmo má v názvu slovo esence. I ta se totiž skládá z mnoha pestrých složek, které dohromady tvoří výjimečný a fungující celek.

Jak už to u povídek bývá, ne každá může čtenáře vyloženě uhranout a chytnout za srdce, tak už to
zkrátka chodí. Nicméně jsem přesvědčená o tom, že si v Esenci najde to svoje každý. Ať už jsou to monstra nejrůznějšího druhu a původu, plíživý děs nebo pomalé budování tíživé atmosféry bez příšer, která může být často pro někoho děsivější, než kdejaká zrůda, která má jasnou tvář a podstatu. Tahle sbírka je, aspoň de mého skromného názoru, velmi jedinečnou autorskou spoluprací a prvotřídní nakladatelskou prací po všech směrech. Nejen po té redakční, ale i příběhové a v neposlední řadě i obrazové. V Esencei totiž najdete i parádní černobílé ilustrace, které má na svědomí Erika Ena Adamcová a již zmíněná Rosana Zvelebilová. Ty každému příběhu dodávají na atmosféře a propůjčují jim ještě o kapku víc realističnosti.

A na závěr? Hele lidi, fakt neváhejte a tohle si přečtěte. V těhle vedrech se trocha té husí kůže a mrazení v zádech hodí, ne? Navíc…jsme v Čechách a tak by bylo fajn dát před zahraničí tvorbou, ať už je jakákoli, dát taky přednost našim autorům a dopřát jim sluchu. Ačkoli se to tak totiž nemusí jevit a mnozí čtenáři to tak bohužel i vnímají, dokážou se tuzemští autoři s přehledem vyrovnat těm zahraničním a neměli by být stavěni na vedlejší kolej. A kdo to dělá, protože má dojem, zcela myslný dovolím si tvrdit, že česká literární scéna není zajímavá, nápaditá a originální, tak se hluboce plete a o moc se ochuzuje. Doufám tedy, že jsem vás třeba tímhle textem přesvědčila o tom, že stojí za to přečíst si pár hororů z českých lihů a hájů. Fakt to stojí za to, věřte mi. No, a jestli jsem vás nepřesvědčila já, tak vás třeba přesvědčí samotní autoři Esence hrůzy. V nejbližších dnech se tu totiž objeví rozhovory právě s nimi. A na podzim…

Na podzim se můžete těšit na mnohem víc. Jak si totiž roční období a s ním spojené sychravé počasí žádá, budeme se společně bát. Na instagramu se totiž můžete těšit na celou a velmi pestrou sérii streamů s autory hororů. Takže doufám, že všechny nadšence do strachu a hrůzy plnohodnotně uspokojím. A pokud nemáte instagram, nezoufejte, všechny záznamy vám uložím na yt, kde najdete všechny streamy, které zatím proběhly. Neochudím nikoho, nebojte. Anebo jo, bojte se! Co nejvíc, s chutí a rádi. Třeba u Esence hrůzy, která vám přinese strach ve všech myslitelných i nemyslitelných podobách.

Komentáře