Právě tyhle věci, které jsem tu teď popsala mě na celém příběhu celkem dost zaujaly a díky tomu jsem se podívala i na krátké ukázky, které najdete právě na webu Pointy. A musím říct, že i styl psaní mi přišel, na prvotinu a když budu brát v potaz, že na knize se po skončení kampaně bude ještě korekčně a redakčně pracovat a ke mě se dostává vždycky na hrubá prvotní verze, docela dobrý a bylo jasné, že nepůjde o nějaký plytký a jazykově jednoduchý text. Takže plus a další bod pro to, abych chtěla s touhle knížkou strávit nějaký čas a představit ji i vám.
Sylva Kolle tu přichází právě, jak už jsem nastínila na začátku, s poměrně silným příběhem jedné ženy, která má vlastně dost prima život. Ne, že by jí spokojenost a finanční zajištění spadly do klína jen tak sami od sebe, to se fakt stává jen v pohádkách a naivních příbězích, ale právě ta píle a odhodlání žít si život podle svých představ se jí aktuálně už nějakou dobu úročí. A navíc jsou to vlastnosti, které se jí ještě budou hodit, i když to sama úplně netuší. Dojde totiž k tomu, že je, dost možná neprávem, obviněna z trestného činu. Z jakého si nechám pro sebe, ať neprozradím až příliš a navíc je vždycky lepší, když si k postavě uděláte nějaký vztah a pak jste lehce šokováni tím, co se jí začne dít. Tahle skutečnost v každém případě s jejím životem dost rapidně zamává.
Ono totiž nejde jen o to dokázat svou nevinu před soudem a dalšími správními orgány, ale především si udržet dobré jméno, čelit pohledům a odsudkům veřejnosti, rozvažovat, zda má cenu se před lidmi obhajovat nebo čekat až pravda vyjde najevo a navíc si udržet chladnou hlavu, zdraví rozum a úsudek a ideálně začít důvěřovat těm, kdo ji z tohohle průseru můžou vysekat. A co si bude, svěřit svůj život, a to doslova, člověku, který se na vše dívá spíš profesionálně, pragmaticky a tak nějak pudově, je v tuhle chvíli celkem na místě, ale po psychické stránce a nějaké otevřenosti se těmto lidem zpovídat a odhalovat jim vlastní soukromí, není zrovna komfortní situace.
Tohle ovšem není jediná linka příběhu, i když je, řekla bych tím hlavním tahounem a tím, co tak nějak láká k jejímu přečtení. Kromě těchto vypjatých pasáží totiž sledujeme i předchozí život hlavní hrdinky, její lásku k cestování, spolu s ní poznáváme nové a exotické země, kultury, kuchyni...a to je taky hrozně fajn. navíc to celý děj hrozně odlehčí, dochází k takovým humorným, pozitivně naladěným a tak nějak obecně pohodovým situacím, které ten původní marast poměrně příjemně odlehčí a vlastně jak nám, tak i Miriam dodávají jakousi vnitřní sílu a naději, že se to všechno nějak v dobré obrátí. A nebudem si nalhávat, že zrovna tyhle aspekty jsou prostě v okamžiku, kdy máte život totálně na hovno se pak prostě hodí. Navíc, pozitivních zážitků není nikdy dost a nikdy nevíte, kdy z nich budete moct těžit.
No, řekla bych, že se je fakt na co těšit. Tohle je, z mého pohledu, asi spíš román pro ženský, vzhledem k tomu, že hlavní protagonistka je taky žena a vlastně všechny její životní momenty a zvraty vnímáme právě z jejího pohledu, který bude vždycky jiný, než kdyby se takové věci děli muži. To je nám tak nějak všem asi jasný, ne? Nicméně i mužům by se samozřejmě mohla líbit, i oni si tu mají šanci najít to svoje a minimálně by to mnohým pomohlo v tom poznat a třeba i lépe pochopit jednání a chování žen ve vypjatých životních momentech, kdy mají pocit, že nemají zastání, že za nimi nikdo nestojí a že je spíš všichni odsuzují, než aby jim nabídli pomocnou ruku. I to je tu totiž ukázáno a to velmi věrně a realistiky.
Tak co? Zajala vás tahle knížka? Zatoužili jste po vlastním výtisku třeba i s autorčiným věnováním nebo malým dárkem? Mrkněte na web Pointy a třeba jí jenom drobným penízkem podpořte v kampani. Ruku na srdce, takových příběhů nemáme na českém a vlastně mám dojem, že i na zahraničním trhu moc, pokud vůbec nějaký a tak je prima si čtení historických romanťáren nebo válečných příběhů trošku zpestřit něčím novým, čtivě napsaný a tématicky velmi zajímavým. A přesně tohle Karafiáty z Bogoty splňují.
Komentáře
Okomentovat