Jak si užít příběhy?

Spousta knihomolů razí heslo, že se jako četba knih počítá jenom čtení „skutečných“, tedy fyzických knih. Já jsem v tomhle směru trošku mimo, moc nezapadám do té klasické knihomilské skupiny plné podivných názorů a ještě podivnějších zvyků. Ostatně, není to jediný případ, kdy takzvaně nepluju s proudem, ale spíš proti němu. No, jiná už nebudu a vždycky si pojedu tak nějak tu svojí vlnu, než že bych byla vyloženě členem nějakého stáda. Dneska bych vám tedy chtěla napsat, jak se dá číst, kolika způsoby si člověk může vychutnat skvěle napsaný příběh, kolika způsoby k nám autoři mohou promlouvat. Protože každou z těhle možností považuji za velký dárek, který není dopřán všem, za jedinečnou příležitost, kterou nám moderní doba přináší, za pestrou škálu skvělých okamžiků, které nad příběhy můžeme trávit. Jasně, nemusí všechno sedět všem, dokonce se mnou v mnohém nemusíte ani souhlasit, nicméně…pojďte dát skvělým příběhům šanci v tom, jakým způsobem k nám, k vám, mohou přicházet. Otevřete okna a dveře do kořán a přivítejte u sebe doma i ve svých srdcích.

Jak už jsem říkala, většinou je čtení knih chápáno skutečně tak, že si sedneme do oblíbené kavárny, do křesla v pokojíčku nebo si s knížkou zalezeme pod deku a v poklidu a takovém podivném soukromí naší komfortní bubliny se zabereme do příběhu, který je našemu srdci nebližší. Ať už je to román ze současnosti, knížka nadupaná romantikou, erotikou, případně obojím, metaforická a hloubavá poezie nebo něco, co nám rozšíří obzory ve světových, historických nebo kulturních oblastech. V oblíbené pozici, s občerstvením nebo bez, s pevnou nebo měkkou vazbou v rukou otáčíme jednotlivé stránky a dbáme na to, aby knížka vypadala pořád tak skvěle, jako když jsme si ji koupili. Teda někteří, já sem v tomhle považována za barbara, která měkké vazby ohýbá, do knih píše propiskou, nevadí ji oslí rohy a tak nějak všeobecně knihy spíš „ničí“. Zastávám totiž názor, že pokud je kniha dobrá, mělo by na ní být vidět, že byla čtená, že jsem ji sebou všude vláčela, že si se mnou prožil svůj vlastní příběh.

Ne každá knížka se ale dá přenášet, ne s každou zaujmete nějakou pohodlnou pozici, ne všechno, co si
chcete přečíst lze sehnat jako novinku v knihkupectví a co si budem, ani fond městských knihoven není bez hranic. A tak můžou přijít na řadu e-knihy, které rozhodně nepovažuji za něco míň hodnotného, než je „skutečná“ kniha. Spíš naopak. Je to další možnost jak se dostat k obrovské škále příběhů, ke kterým bych jinak neměla přístup. A to je přeci skvělý ne? Navíc, v dnešní době ani nepotřebujete drahou čtečku, která je, třeba, pro někoho cenově nedostupným zbožím. Dohromady vám postačí i tablet nebo chytrý telefon a nějaká šikovná aplikace. Já osobně využívám tu od Palmknih, kde se dá nejen nakupovat, ale pokud vaše knihovna kromě zapůjčení běžných knih, poskytuje i službu půjčování e-knih, můžete ji využít právě i tímhle způsobem. Osobně jsem tuhle službu využívala nejvíc za covidu a v době, kdy jsem byla po operaci srdce a dojít si do knihovny tak, jak jsem normálně zvyklá, prostě nebylo možné. Navíc…je to možnost téměř nekonečná, kterou můžete využít kdykoli, kdekoli a odkudkoli. Třeba když na dovolené dočtete všechny knížky, které jste si sebou přivezli a nemáte s čím trávit další dny a večery. Otevřete si apku nebo katalog knihovny a koupíte si/půjčíte si, co vás jen napadne.

No a audioknížky, což je poslední bod, o kterém bych dneska ráda mluvila, – aspoň lehce, protože právě audioknihám bych se tu do budoucna ráda věnovala trošku víc – fungují v podstatě stejně. Jsou dostupné z aplikace, takže odkudkoli, kdykoli a navíc u nich nemusíte do noci svítit. Dá se u nich vařit, uklízet, sportovat, cestovat, kojit, usínat…který jiný literární médium vám tohle dá? Navíc, i tady máte dvě možnosti, vlastně tři, možnosti, jak si četbu nahlas, tedy příběh předčítaný, vychutnat. Tou první je samozřejmě využití nějaké aplikace – já osobně využívám jak tu od Audiolibrix, tu asi nejčastěji, tak tu od Audiotéky, která mi sice nevyhovuje úplně tolik jako ta první, ale i tak patří mezi moje oblíbené. Obě fungují na bázi obchodu, takže jakoukoli audioknížku si musíte koupit, ale zároveň nabízejí několik variant různých věrnostních programů se spoustou výhod a slev, takže to dohromady není nikterak finančně rujnující. No, ale pokud nechcete nebo nemůžete moc utrácet, mám tu variantu i pro vás. Vlastně hned dvě, což vás, jak pevně věřím, potěší.

První možností, jak poslouchat knížky v podstatě bezplatně, je půjčovat si je v knihovně. Jasně, tady to není úplně bezplatný, protože je třeba mít zaplacený roční poplatek, ale řekla bych, že vzhledem k tomu kolik taková věc stojí, - u nás je třeba nějakých 150,- na rok - se vám to za rok vrátí tisícinásobně. Jasně, tady může vznikat menší omezení v případě, že vaše knihovna audioknihy neposkytuje, ale vždycky se dá nějaká vyžádat pomocí služby MVS nebo jinak. Cesta tu zkrátka je, chce to jen se po ní poptat, pokud nevíte, jak na to a knihovnice vám v tomhle ohledu určitě rády pomůžou. Ostatně, je to i v jejich zájmu aby měly spokojené čtenáře. Pak už vám v podstatě stačí jen magneťák na CD, případně stažený přehrávač v mobilu. Za sebe můžu moc doporučit aplikaci LT Audiobook, kde poslouchám právě audioknížky, které jsem si do mobilu nahrála z nějakého CD. Měla jsem navíc tu možnost tuhle aplikaci testovat a vychytat v ní nějaký nedostatky, takže se pod ní můžu opravdu s čistým svědomím podepsat. Pokud neznáte, můžete si pustit záznam streamu s Luckou, jednou ze zakladatelek a vývojáře téhle aplikace, kde vám ji představí víc. J

No a jestli se vám nechce využít ani téhle možnosti, můžete si stáhnout apku Českýho rozhlasu nebo si
naladit na nějakým rádiu a poslouchat četbu na pokračování tam. Tohle má ovšem dvě nevýhody – daný příběh si neposlechnete komplexně, protože jsou pravidelně vysílány a následně i zveřejňovány jednotlivé kapitoly a tak si na tu další musíte nějakou dobu počkat a ani příběh nedostanete celý, nýbrž redakčně zkrácený právě pro účely rádiového vysílání. No a taky jsou tyhle četby k dispozici jen omezenou dobu, takže pokud některou kapitolu nebo knížku prošvihnete, máte smůlu. Nicméně já si moc užívám i tenhle poslech, protože díky němu narazím na příběhy, které by mě třeba jinak minuly a po kterých pak sáhnu právě jako po „klasické“ knize nebo audioknize, pokud mám tu možnost. A těch je poměrně dost, řekla bych.

A jak si příběhy užíváte vy? Čemu dáváte přednost a co je pro vás naopak zcela nepřípustné? A nezapomeňte, že pro každého autora je velkým dárkem a důkazem vašeho díku nějaká zpětná vazba na jeho knížku a taky vašeúnaše účast na jejich autorských čteních a besedách. V tomhle směru se toho děje všude spousta, tak určitě někam vyražte. :)