Za knihou 180 stupňů byla touha po něčem stálejším než jsou novinové články //5 otázek pro Lukáše Havlase//

Lukáš Havlas je dlouholetým novinářem, jeho články můžete znát například z MF Dnes nebo Hospodářských novin, kde zastával mnoho funkcí. Mimo jiné také post redaktora, editora, ale i zástupce šéfredaktora. S touto profesí má tedy nejen dlouhodobé, ale především velmi pestré zkušenosti. V posledních letech pracuje jako mediální poradce v agentuře Bison & Rose a ve volných chvílích se věnuje psaní.Nedánvno jsem měla možnost přečíst si jeho prvotinu 180 stupňů, o které se tu časem rozepíšu víc a podorbněji - stejně tak ji zítra uvidíte na mém instagramu a v brzku i v jednom z knižních videí, které pro vás chystám. Právě o novinářské práci a psaní tohohle silného, emotivního a hlubokého románu jsme si společně povídali v dnešním rozhovoru, který předběhl náš společný stream, který jsme museli z technických důvodů přesunout. Nicméně pracujeme na nápravě a brzy tak, snad, budu moct vyhlásit náhradní termín, který se včas dozvíte. Teď už ale k Lukáši Havlasovi a jeho tvůrčím procesům-

1. Vaše profese je práce novináře? Ke slovům a psaním máte tedy velmi blízko už spoustu let. Jak se taková, řekněme, láska ke slovům, zájem o psaní, o vytváření příběhů a jakási snaha o dialog přes vaše texty se čtenáři zrodil?

Profesi novináře v médiích jako MF DNES či Hospodářské noviny jsem dělal skoro třicet let.Ale musel jsem ji ze zdravotních důvodů opustit a zvolit klidnější,méně stresovou práci v mediální agentuře. Pak přišla covidová léta, home office a spousta volného času, tak jsem oprášilsvé povídky kdysi z pravěku a zkusil je jako mozaiku pospojovat, aby vytvořily příběh. Kniha 180 stupňů byla na světě.

2. Psát jakýkoli článek do novin a silný psychologický román jakým 180 stupňů je jistě v mnoha směrech rozdílná práce, to si asi každý dovede představit. Má ale tenhle dvojaký něco společného?

V obou případech musíte čtenáře už od začátku udržet ve střehu a pozornosti. Když v novinovém článku nezačnete první věty tím nejzajímavějším, čtenář ho po třech větách opouští a hledá jinde. Stejným způsobem je potřeba vtáhnout čtenáře do knížky. Když navíc použijete v závěru kapitoly vhodný cliffhanger, tedy neočekávané odhalení nebo šokující informaci, máte celkem slušnou pravděpodobnost, že čtenář bude chtít číst dál.

3. Po příběhové i stylistické stránce je na vaší knize hodně znát, že jste člověk, který umí psát, který dokáže s textem a jeho stavbou pracovat, který si je vědom toho, jak vytvořit uvěřitelné postavy, smysluplnou zápletku. Je zkrátka znát, že jste člověk vypsaný, to se zkrátka nedá popřít. Jak ale vznikl celý nápad na knížku?

Životnost novinových, magazínových, ale i webových textů je menší než malá. Mezi novináři se říká, že není nic staršího než včerejší noviny. Za knihou 180 stupňů byla touha po něčem stálejším, co by mohlo posloužit k inteligentnímu odpočinku, ale zároveň donutilo čtenáře přemýšlet. Fascinovala mě při tom zkušenost, jak rychle a fatálně se může změnit váš život ve chvíli, kdy to nejméně čekáte.

4. Čtenáři během čtení jistě v mnoha případech jistě vyvstane na mysl myšlenka, zda jste se opřel o nějaké vlastní zážitky, životní období, nějaké zásadní okolnosti. Je to správná myšlenka nebo je to pouhé zdání?

Ano, máte pravdu, v knize je použita vlastní zkušenost z doby, kdy jsem docela vážně onemocněl. Všechno do té doby samozřejmé se stalo obtížně dostupným. Včetně takových maličkostí, jako dojet do práce. Musel jsem razantně změnit životní styl i povolání a díky skvělým lékařům se podařilo dostat nemoc (alespoň zatím) pod kontrolu.

5. Předpokládám, že takový úspěch, jakému se 180 stupňů těší, je něco, co člověku dělá velkou radost, motivuje ho k dalšímu psaní, přináší mu jisté uspokojení. A to přesto, že to z počátku, kdy se jakákoli kniha rodí, nemůže předpokládat. Sledujete nějak reakce těch, kteří si knihu přečetli? Ať už na Databázi knih, na sociálních sítích nebo různých internetových médiích?

Snažím se sledovat všechny recenze a jsem rád, že jich tolik vychází. Když nejsou kladné, kterých naštěstí není mnoho, snažím se z nich poučit. V knize 180 stupňů mi několik čtenářů vyčetlo, že je tam příliš mnoho postav. Vzal jsem si to k srdci. V nové knize by už tento problém mít neměli.