O jednoho víc Intermezzo 1

Když začalo bejt jasný, že nám vysněnýho potomka nepřinese ani vrána, ani čáp dokonce ani vrabec nebo papoušek, začala sem nějak podvědomě a intuitivně vyhledávat knížky s tématikou IVF. Chtěla jsem zjistit co nejvíc ať už o procesu, lécích, klinikách nebo o tom, co to s ženskou udělá - fyzicky, psychicky. Nějak se zkusit napojit na sebe, srovnat se s tou myšlenkou "nepřirozenýho" početí a aspoň nepřímo tuhle etapu s někým sdílet. S někým, kdo byl, když už ne ve stejný, tak minimálně podobný situaci.

Takže sem začala dost podrobně a detailně rešeršovat, vyhledávat, porovnávat. Chtěla sem mít maximum informací, sepsaný pro a proti, prolustrovat si kliniky a zjistit, která na mě bude působit nejlíp a má která má co možná nejspokojivější výsledky. O klinice, kam nakonec pojedeme a o všem, co sem si před první návštěvou ujasňovala vám napíšu příště, dneska bych vám ráda představila právě ty knížky. Nejsou to žádný odbornosti, spíš románové a dejme tomu životopisné příběhy těch, kteří/které si tímhle marasmem prošly.

ANOTACE: Skutečný příběh pro všechny ženy, které věří v zázraky, i pro ty, co ještě stále pochybují. Dokážete o mnoho více, než si myslíte! Ať se vám vaše cíle zdají jakkoliv vzdálené, nikdy se nevzdávejte. Existuje na světě spravedlnost? Proč ženy, které netouží mít děti, okamžitě otěhotnějí, a ty, co by za miminko daly vše, marně čekají na dvě čárky na těhotenském testu? Tyto otázky si často kladou hrdinky tohoto příběhu Alexandra a Sabina. Na své cestě za vytouženými miminky nejednou zápasily s neúspěšnými pokusy, pády na kolena, bolestmi i beznadějí. Ale třebaže musely překonat obrovské překážky, získaly posléze více, než si na začátku vůbec dokázaly představit.

Tahle knížka byla hrozně milým příběhem, který se krásně četl a měl, v rámci tématu, hrozně příjemné a takové nenásilné zpracování. Velmi empatické, řekla bych. Navíc oceňuju zpracování různých případů, problémů a tím pádem i prožitků a pocitů hlavních hrdinek o lékařských přístupech a postupech nemluvě. 

ANOTACE: Životní příběh ženy, kterábojuje s nespravedlností života a neplodností již řadu let. Kniha o cestě za miminkem plná lásky, ale i smutku. Pro všechny, které se na své cestě nechtějí cítit samy a potřebují přítelkyni se stejným problémem. Pro ty, kteří zvažují umělé oplodnění či IVF podstupují. Pro každou z vás, která prodělala potrat a trápí se. Stránky psané životem, který je tolik náročný, ale přesto krásný

Danielu už pár měsíců aktivně sleduju na jejím instagramu, takže o její cestě vím hodně. Minimálně všechno to, co se rozhodně sdílet. A že toho není málo. Ostatně tahle knížka je toho důkazem. Přesouváme se od jejích osmnácti, kdy že zdravotních důvodů přišla o oba vejcovody k prvním krokům v IVF, potratům, neúspěchům, několikrát opakovaným cyklům - vyšetření, stimulace, odběry...až po šťastný konec. Všechno je tu velmi upřímné a otevřené a mě osobně to hodně pomohlo v tom ujasnit si, co v tomhle procesu chci, co ne, čemu se můžu vyvarovat a vlastně dostala i typy na to, jak si všechno zpříjemnit - mimochodem o těhle věcech vám časem taky napíšu.

 

ANOTACE: Moje cesta k vysněnému dítěti. Každej zná nějakej pár, kterej se snaží o dítě a moc mu to nejde, no ne? To jako fakt nemůžu mít děti? Tak jsem se ptala sama sebe někdy kolem roku 2016. Mám si počítat plodný dny? Máme jít na reprodukční kliniku? Mám poslat svýho muže na vyšetření spermatu? Tohle všechno se mi honilo hlavou. A teď se to po těch letech honí knihou.

 

Jestli na tohle téma existuje knížka, která mi přišla úplně nejlepší, což může být samozřejmě dáno i tím, že sem jí četla v ne úplně happy období a dost mi zvedla náladu, sou to právě Spermie v kelímku. Zas popsaný proces IVF, ale s velkým nadhledem, humorem, vtipem - mimochodem tahle knížka má i skvělý ilustrace - bez příkras a s neustupujícím entuziasmem. Tak, jak mi Daniela dala spoustu rad a podnětů, mi autorka téhle knížky předala právě svůj přístup k celé věci a v době, kdy semi ze všeho chtělo spíš brečet, mě rozesmála a vrátila zpátky k přístupu, že se prostě i z neúspěchů nemůžu hroutit a prostě ty věci brát tak, jak přídou. Protože jestli se to má stát, stane se to v tu správnou chvíli. Navíc mi sme pořád ještě na začátku, takže házet flintu do žita je předčasný.

 

Tak, to byly moje tři knížky, které sem v průběhu jednoho roku, kdy sme se na tuhle nelehkou cestu k potomkovi vydali, přečetla. Mám k ni ještě připravený video na youtube, kde o nich mluvím víc, trošku si je prolistujeme a...dávám vim v něm prostě víc prostoru, než co mi umožňuje tenhle článek, takže během února, můžete tohle povídání očekávat online. Určitě se ještě nějaké další knížky naskytnou, mám nějaké vyhlídnuté, jen se jim úplne nemám chuť teď věnovat, takže až zase bude o čem mluvit, mimochodem chystám pár článků, které s tímhle procesem souvisí, ale nemapují konkrétně další postupy, které nás čekají, - takové podivné bonusy a zamyšlení - takže se, snad, máte i v tomhle směru na co těšit. No a samozřejmě vám budu psát o všem, co se mnou kde kdo dělal ať máte ucelenou představu o tom, jak může cesta k vysněnému potomkovi vypadat, když to nejde tak nějak klasicky. Ale to až někdy jindy. :)