Moje přemýšlení je často dost dualistické //5 otázek pro Patrika Kohouta//

Patriku Kohoutovi je 28 let, většinu života strávil v Brně, momentálně pracuje jako DTP grafik. Rád čte a zabývá se hlavně filosofií, spiritualitou a poezií. Mimo psaní se věnuje i zvukovým/hudebním experimentům a stříhání videí. Píše už pár let ale zatím psal převážně do šuplíku, krom výhry v jedné literární soutěži a publikování v internetových časopisech se zatím příliš neukazoval, nicméně doufám, že k tomu budu mít více příležitostí. Tohle jeho přání se navíc může už brzy splnit. Jeho básnickou sbírku Babylonské elegie můžete aktuálně podpořit v crowfundingové kampani na Pointě a za sebe musím říct, že pokud tu je nějaký náročnější, hloubavější a poezii milující literární nadšenec, tak tady si rozhodně přijde na své. Brzy se o ní rozepíšu víc a na instagramu už se můžete podívat na post, takže kdo mě tam sleduje, už mohl něco málo zaznamenat. No a dneska si ohledně psaní a tvorby vyzpovídám přímo autora, který vás, doufám, naláká dostatečně.

1. Vaše sbírka básní je, řekněme velmi otevřená, drzá, avantgardní, na někoho by mohla působit i ironicky až arogantně. Pokud by narazila na nějakého konzervativního čtenáře. Jak ji ale vnímáte vy sám? Co bylo, dejme tomu cílem nebo záměrem, se kterým v ní ke čtenářům přicházíte?

Je pravda že často v textech symbolicky vyjadřuji negativní emoce a používám i ironický humor, ale mým záměrem je ve finále spíše vyjádřit naději a světlo na konci tunelu. Myslím že témata o kterých píšu jsou vlastně docela běžná, nicméně když se s nimi setkávám jinde, přijde mi že autoři upadají do jakéhosi zoufalého nihilismu. U mne se naopak objevuje vrtkavá víra ve smysl a dobro. Některým lidem moje básně zase přijdou v celku příliš romantické, takže je zajímavé vidět jak to každý vnímá jinak.

2. Jedním z ústředních motivů je i Babylon, jeho historie, mýty a legendy s tímto místem spojenými. Proč zrovna Babylon? Máte k němu nějaký hlubší vztah?

Během psaní jsem si tak trochu vytvořil vlastní mytologii, Babylon je pro mě jedna z prvních civilizací, a tudíž symbol civilizace jako takové, symbol něčeho v čem žijeme i my. Také ho používám v biblickém smyslu jako město hříchu apod. , dále se často odkazuji na Epos o Gilgamešovi a jiné texty. S tím vším zacházím dost volně, takže to asi ne vždy může být úplně srozumitelné pro ostatní. Ve skutečnosti ale píšu o současnosti, svých pocitech, zážitcích a věřím že i pocitech mnoha lidí. Jen je to všechno halené do těchto odkazů.

3. Kromě Babylonu se tu objevuje i poměrně ostrá kritika společnosti a jejího chování k přírodě, k sobě navzájem, ke světu obecně. To pak silně kontrastuje s velmi barvitě vykreslenou láskou a krásou, která nás obklopuje, i když si toho vždycky nevšimneme. Působí to trošku schizofrenně, nepřijde vám? Člověk neví, co si myslet. :)

Jsem rád že tento „rozpor“ je patrný, chci totiž vyjádřit oboje. Myslím že z textů jde vidět, že moje přemýšlení je často dost dualistické. Dobro a zlo, představa a realita, tělo a duše, smrt a život. Myslím si totiž že je rozpor mezi tím jak věci vnímáme že jsou, a mezi tím jak by jsme si přáli aby byly, zároveň věřím že tahle touha v nás není náhodou. Je to tedy tento vnitřní boj kontrastů, a jak jsem již zmínil dříve, doufám že v celkovém vyznění nebude viděno jen to negativní.

4. Některé texty by si klidně zasloužily nějaké širší zpracování třeba formou povídek nebo obsáhlejších úvah. Neuvažoval jste nad něčím takovým?

Píšu téměř výhradně poezii, je mi jako způsob vyjadřování nejbližší. Sice jsem jednu nebo dvě povídky a pár úvah v životě napsal, ale prostě mi přijde že to není ono. Rád totiž píšu spontánně, symbolicky a emočně. Když jsem napsal povídku, vyšel z toho takový magický mišmaš, který vlastně působil zase jako poezie. Ale kdo ví, možná se k tomu někdy dostanu.

5. Babylonské elegie jsme tu teď, docela hezky představili, řekla bych. Ale vlastně by mě zajímalo, jak ta sbírka vznikala. Existuje takových textů třeba i víc, jen se dostaly do, řekněme užšího výběru?

Je to tak, do sbírky jsem poměrně pečlivě vybíral ze spousty textů, které jsem napsal za poslední 4 roky. Podobných textů je tedy víc, ale nechtěl jsem, aby to působilo příliš repetetivně, témata se docela opakovali. Možná že texty, které se do sbírky nedostali využiji ještě jinde, ale rád bych se již posunul dál.