Baví mě když se protíná fantazie s realitou //5 otázek pro Martina Zachovala//

Martin Zachoval vystudoval střední průmyslovku a v oboru se nějaký čas i živil. Po několika letech ale vyměnil fabriku za přírodu a čerstvý vzduch, kde se realizoval v úplně jiných pracovních oborech. Nejdříve to byla práce u koní a nyní se živí jako arborista - kdo by nevěděl, o co jde, tak arborista se zabývá péčí o dřeviny rostoucí mimo les, je to takový podivný obor patřící kamsi mezi zahradnictví a lesnictví. A teď zpátky k Martinovi. Píše v podstatě od základky a díky jeho zájmu o přírodu, legendy a strašidelné příběhy bylo téma jeho děl zcela jasné. Momentálně žije s partnerkou na samotě spolu se smečkou psů, stádečkem ovcí a dvěma kočkami. Dnešní rozhovor budeme věnovat jeho sbírce hororových povídek a nejrůznějších příšerách z dob dávných i blízkých. 

1. Ve své knize se zabýváte představou toho, jak by svět kdysi vypadal v případě, že by nestvůry, které dnes známe jen z hororových příběhů a pohádek skutečně existovaly. Co vás vedlo k tomu začít si s takovými myšlenkami pohrávat a začít je sázet na papír?

Baví mě když se protíná fantazie s realitou. Představte si místo které důvěrně znáte a dosaďte si sem vymyšlenou věc, postavu, nebo příšeru. Rázem celý příběh působí úplně jinak, je přístupnější a daleko více vtáhne čtenáře do děje.

2. Když jsem vaši knížku četla, neubránila jsem se představě, jak by asi vypadal svět, kdyby všechny ty přízraky, nestvůry a hrůzu budící monstra žila v našem světě, případně ho i nějakým způsobem ovládala a museli jsme vedle nich nějak koexistovat. Jaká by byla podle vás takováhle realita? Není to třeba námět na další knihu?

Jaká by byla? To nikdo neví. Nejsem jediný autor který tvoří na základě této myšlenky, ale každý to pojímá trochu odlišně. Já vycházím z faktu že jsme tyto stvůry potlačili a téměř vyhubili jako konkurenty v boji o první místo v potravním řetězci. Lešijové, vlkodlaci nebo upíři tak byli pronásledováni a vybíjeni stejně jako vlci nebo medvědi. Už jich je málo a lidé se s nimi setkají jen velmi vzácně. Proto jsou lidé v mých povídkách tak překvapeni když se s některou z bestií setkají. Ale stejně jako se k nám pozvolna vrací velké šelmy, tak se vrací i příšery. Určitě se tím chci zabývat více do hloubky a mám už poznámky k další knize kde chci tyto myšlenky více rozvinout.

3. Předpokládám, že máte k hororům velmi vstřícný vztah. Máte nějaká oblíbený, který byste našim čtenářům rád doporučil?

Skvělou knihou je Poslední vlkodlak od Glena Duncena. Z těch starších nesmím zapomenout na povídku Vij od Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Přiznám se že jsem na ni narazil teprve nedávno a mrzí mě že se tak nestalo dřív. A kdo má rád filmy nesmí minout český film Polednice z roku 2016.

4. No a když jsme u toho, existuje nějaký autor, který vás v psaní inspiruje nebo nějak motivuje?

Nejspíš ne. Inspiraci hledám různě, záleží kde na co narazím. Kdybych měl přeci jen někoho jmenovat bude to Andrzej Sapkowski. V jeho příbězích o zaklínači Geraltovi jsem našel spoustu zajímavých myšlenek, nejspíš i proto že oba obsazujeme do svých příběhů příšery ze slovanského folkloru.

5. Neodpustím si jednu myšlenku. Skvělých nakladatelství, které se věnují tvorbě začínajících autorů a těm hororovým zvlášť máme na českém trhu poměrně dost. Proč jste se rozhodl právě pro Pointu?

Na Pointu jsem narazil náhodou, ale ta myšlenka mě oslovila natolik že jsem ani nic jiného nehledal. Možnost vybrat si svůj knižní tým je skvělá, ale financování pomocí crowfundingu je ještě lepší. Celé je to krásně přehledné, nikde nic dlouze nehledám a když mi přeci jen není něco jasné, každý ochotně poradí.