Tereza Zemanová se narodila dubnu 2002 v Kolíně. Vystudovala střední pedagogickou školu se zaměřením na předškolní a mimoškolní vzdělávání. Hned po studiu se rozhodla vycestovat do zahraničí, kde dva krásné roky pracovala jako au-pair na severu Itálie. Ve volném čase se věnuje výtvarnému umění, hudbě, sportu a čtení knih. Dříve se věnovala psaní, jen když jsem se nudila, nejčastěji ve škole o přestávkách nebo i v hodinách, při kterých měla problém se soustředit. Nejčastěji psala krátké příběhy i básničky všech druhů. No a v současné době přichází na trh se svým Deníkem Au-Pairky, kde se se čtenáři dělí o svojí zážitky, zkušenosti i komplikace. A právě téhle knížce se budeme věnovat v dnešním rozhovoru.
1. Když jsem četla vaší knížku, tak jsem v mnoha okamžicích měla chuť se do podobné životní cesty taky pustit. Byl to záměr, takto podpořit ty, kteří o práci Au-Pairky přemýšlejí nebo je to jen jakýsi vedlejší produkt?
Byl to určitě záměr. Když jsem začínala, neměla jsem ve svém okolí nikoho, kdo by mě podpořil na mé cestě za snem. Nikdo nevěděl, co všechno to obnáší, takže jsem chtěla všechny nové Au-pairky podpořit.
2. V jakém období Vaše knížka vznikala? Bylo to už během práce nebo jste se svoje dojmy a zážitky rozhodla sepsat až po návratu?
První poznámky jsem si začala psát už první týden v Itálii, ale až když jsem se přesunula do druhé hostitelské rodiny jsem se rozhodla z toho napsat příběh. Pak už jsem jen připisovala další a další zážitky.
3. Vy jste asi velký nadšenec do cestování, že? Minimálně z té knížky mi to tak přišlo.
Ano, cestování je velká část mého života a nikdy bych se toho nevzdala. Cestuju od mala, mám ráda umění a architekturu, ale nejvíce mě to táhne do přírody a na hory.
4. Z vašeho medailonku víme, že jste vystudovala pedagogiku a do zahraničí jste vycestovala prakticky hned po studiích. Nelákala vás třeba v Itálii zůstat déle a pracovat tam v oboru, který jste vystudovala? Bylo by to reálné třeba na nějaké místní české škole?
Párkrát jsem nad tím přemýšlela, ale Italský školský systém mi nevyhovuje a české školy v daném místě nebyly. Český školní systém je v několika ohledech lepší, i když tomu někteří nechtějí věřit.
5. Měla byste třeba nějakou radu na závěr pro ty, kteří o takovémhle dobrodružství přemýšlejí, ale nemají třeba dostatek odvahy?
Určitě bych radila nejezděte na vlastní pěst. S agenturou je to mnohem bezpečnější a ty peníze, které za jejich služby zaplatíte jsou jen maličkostí. Dobrá agentura se bude snažit vám pomoci se vším potřebným. A nejlepší rada je nebát se a vyrazit dobrodružství naproti. Když jsem to zvládla já, dokáže to každý.
Každému přeji hodně štěstí.

Komentáře
Okomentovat