Říkala jsem si, že když můžou ostatní, proč ne já

Eliška Javůrková vystudovala Střední zdravotnickou školu v Kolíně, ale odjakživa cítila, že chce od života víc, než vystudovat, pracovat a jít do důchodu. Nyní pracuje jako au-pair v Jižním Irsku a v červnu se vrací zpět do Česka. Ví, že jí srdce ukáže směr, kterým se má vydat za dalším dobrodružství. Jedním z těchto směrů je kniha, které se budeme v dnešním rozhovoru věnovat. Miluje hudbu, která promlouvá k její duši. Při jejím poslechu se cítí jako by byla na jiné planetě, odpojená od vlastního těla. Moc ráda zpívá, takže devět let chodila do umělecké školy v Kolíně na sólový zpěv. Poté ale zpěv na dlouhou dobu přerušila, i když jí moc chyběl. Jako by chyběla polovina mě. Cítí celou škálu pocitů, tak jako každý druhý člověk. Někdy je to, jako kdyby v sobě měla zabodnutou dýku, jindy jako by se vznášela v oblacích. Doufá, že vás právě kniha Myšlenky oceánu inspiruje a znovu navede na cestu srdce.

1. Myšlenky oceánu jsou vaším prvním literárním počinem. Říkejme tomu tak, i když knížka zatím není na pultech knihkupectví, ale teprve bojuje v probíhajícím crowfundingu. Proč jste se rozhodla právě svoje básničky a úvahy nad životem vydat knižně?

Svoje úvahy a básničky jsem se rozhodla vydat knižně, protože jsem se chtěla propojit s lidmi, kteří vidí svět, tak jako ho vidím já. Chtěla jsem dodat ostatním víru v lepší zítřky a pomoc jim odstranit zeď, kterou si postavili okolo srdce, aby se chránili před světem. Protože když se chráníme před světem, chráníme se i před tím úžasným co nabízí .

2. Dá se nějak říct jak dlouho nebo i za jakých okolností celá knížka vznikala?

Knížka vznikala spontánně. Pár dní po příjezdu do Irska, kde se nyní nacházím, jsem cítila potřebu přenest na papír co chce mé srdce sdělit světu. Říkala jsem si, že když můžou ostatní, proč ne já. Celá kniha byla hotová během pár měsíců.

3. Vlastně se mi s mojí předchozí otázkou pojí i ta následující. Úplně nepředpokládám, že by tohle byly jediné vaše texty tohohle typu. Jak probíhal výběr těch, které jste se následně rozhodla zařadit do knížky?

Toto jsou jediné texty, které jsem napsala. Do knížky jsem dala vše, co jsem přenesla na papír.

4. Myšlenky oceánu jsou momentálně ve štítku “Osobní rozvoj”, ale určitě by se hodily do žánru esoterie, částečně i poezie… Jak ji vnímáte vy sama, třeba i v rámci skupiny čtenářů, kterým byste ji chtěla doporučit?

Ano, máte pravdu, že by kniha měla být zařazena spíše do žánru esoterie, poezie. Já si myslím, že kdokoliv bude otevřen něčemu novému, ten něco získá. Neomezovala bych knihu na žánr, ale na to co má předat.

5. K tomuhle typu literatury se mi neodmyslitelně pojí i nějaký obrazový nebo fotografický doprovod. Můžeme se v knížce na něco takového těšit?

Určitě se můžete těšit na ilustrace od MgA. Magdy Kadlecové. Ilustrace, krásně doplní text v knížce.