Cukr patří do čaje a sůl do polévky

Petr Blinka má vystudovanou chemickou průmyslovku a v tomto oboru i pracuje. Rád se toulá po horách i nížinách a hledá krásu v každém okamžiku. V tichu rád přemýšlí o životě a sem tam ho napadají i zajímavé příběhy, které se snaží dávat na papír. Žije společně s manželkou a jedním dítětem, které je už takřka dospělé. Společnost jim místo televize po večerech dělá i činčila, která běhá po bytě a naplňuje jejich život smíchem a humorem. O Žbryndě a Čvachtě, o které si budeme dneska povídat, je jeho třetí vydanou knížkou.

1. O Žbryndě a Čvachtě je veselá pohádka o jídle, které se vydalo do světa. Jak vás napadlo napsat takovýhle příběh?

Každý člověk musí jíst a to včetně dětí a tak proč nenapsat příběh o jídle pro nejmenší. Jednoduchý krátký příběh, který zaujme právě proto, že je to jídlo, se kterým se setkáváme každý den.

2. Tohle je vaše třetí publikovaná kniha, takže můžeme předpokládat, že už za sebou máte jistou čtenářskou základnu. Ale přesto. Pojďme přiblížit ty dvě předchozí pohádkové knížky. O čem jsou?

Moje předchozí kniha „O království Na konci světa“ první a druhý díl, je příběh o rozmazlené princezně Elišce, která šla na převýchovu do pekla. Než se však z pekla vrátí, na zámku se stanou velké změny, kvůli kouzelné sekyře, která ukáže, kdo je a kdo není poctivý. Starý, důvěřivý král je sesazen a místo něho začne vládnout moci chtivý Defenes s kumpány. Není vůbec lehké tyto nové vládce sesadit a opět zavést na zámku pořádek. Do příběhu zasahuje moudrá dračice Bestie a malý dráček Ohník. Příběh jsem se snažil napsat humornou formou, i když sem tam jsou i vážné chvíle. Kniha vhodná pro děti i dospělé od desíti let.

3. Z profilu vaší nejnovější knížky na Pointě se můžeme dočíst, že jste často vymýšlel různé pohádky pro své syna. Nenapadlo vás je třeba sepsat do nějaké obsáhlejší pohádkové knížky?

„O vlnitém plechu“ je pohádková knížka pro děti od pěti let, kterou mám napsanou a jen čekám, až se dodělají obrázky, které tvoří děti ze ZUŠ Frýdlant nad Ostravicí. Říkal jsem si, že by bylo dobré dát možnost dětem, které umí malovat a kreslit, aby svůj um více zviditelnily v nějaké knížce, která jim zůstane na památku. „O Problémovníkovi“ je ilustrovaný příběh skřítka stvořeného z energie blesku, který se snaží řešit problémy. Nejdřív v lese, kde vznikl a pak ve městě. Tím, že je to skřítek, mu lidé naslouchají a svěřují se mu, a tím, že je z energie, mu nikdo nemůže ublížit, takže je takřka nesmrtelný. Sem tam použije i trochu té své energie v podobě modrého výboje, aby špatné lidi přivedl k rozumu. Kniha čeká na poslední ilustrace.

„O třech medvědech“ je pohádková knížka, pěkně ilustrovaná pro děti od pěti let, která čeká, jestli vyjde. Příběh o třech medvědech, kteří musí překonat divokou vodu a vysokou skálu. Avšak ne každému se to povede. Krátký příběh o překonávání životních překážek, abychom dosáhli lepšího života. V nynější době se bavím psaním příběhu „O princi, který snil“. Delší příběh o princi, který kvůli nedostatečné výchově rodičů, se uzavřel do své bubliny snů a snění. Navíc potkává magického vlka a čaroděje. Princ zjišťuje, že ne všechno je jen výplodem jeho fantazie a začíná zjišťovat, že svět je mnohem záhadnější, než si myslel. V dospělosti ve svém snění potkává uvězněnou dívku v jiném světě, kterou se rozhodne zachránit.

4. Asi jako každá knížka i tahle bude doplněna o ilustrace. Jaká byla spolupráce s ilustrátorkou?

Sehnat ilustrátorku byl oříšek. Navíc i záleží na tom, kolik chce člověk do obrázků investovat – pokud si je nedělá sám. Ono i to vydání knihy, něco stojí. Ilustrátorku Evu jsem nakonec potkal ve vlaku, a tak slovo dalo slovo, a kniha se nakonec realizovala. Spolupráce s ní byla dobrá, a vždycky jsme se, pro spokojenost obou stran, nějak domluvili.

5. Každá dětská knížka by měla dětem kromě zábavy přinést třeba i nějakou radu nebo je něco naučit. Je to tak i se Žbryndou a Čvachtou?

V tomto příběhu je to jednoduché. Cukr patří do čaje a sůl do polévky. Pravdou však je, že mi vadí, jak lidé podléhají mobilům, tabletům a přenáší tento elektronický svět na své děti. Rodiče pak nemají čas, a místo toho, aby si s dítětem hráli, povídali si s ním, a třeba četli nějakou knihu, vloží mu do ruky mobil, aby od něho měli klid. Je smutné, když matka, místo toho, aby pozorovala své dítě na procházce přírodou, pozoruje svůj elektronický přístroj, který se pro ni stal drogou. Číst knihy je důležité už od dětství a přál bych si

Komentáře