Jsem zpátky jak v pracovním, tak i v kulturním procesu, takže se v tomhle směru můžete těšit nejen na měsíční vlog, který vyjde začátkem listopadu, ale taky na pár článků, které pro vás chystám. Pevně věřím, že se v něčem z toho, o čem se tu do konce roku budeme bavit inspiruje, motivuje nebo tu třeba společně otevřeme nějaké zajímavé téma, ke kterému budeme mít co říct. Vlastně by to tak mohlo být už dneska, protože si nemyslím, ba se mi tomu ani nechce věřit, že bych tu měla někoho, koho se dnešní téma nebude nějakým způsobem týkat. Aspoň v minimálním měřítku. A pokud patříte mezi takové šťastlivce, tak vám srdečně gratuluju. Patříte totiž mezi výjimky. Minimálně v současným světě a společnosti, který ovládají sociální sítě, krása vychrtlých modelek a poměrně silný tlak veřejnosti, která má na krásu dost striktní názor a nebojí se ho dávat otevřeně a bez servítek najevo.
Důvod, proč tyhle aspekty zmiňuju je poměrně jednoduchý. Dnešní článek bych totiž ráda věnovala organizaci 3pe, které nedávno se svým edukativně-preventistickým programem a besedou vystoupila v Jednotě - nejlepší táborské kavárně spojené s velmi specifickým knihkupectvím, kam chodím velmi ráda, takže ji na mých sociálních sítích můžete vídat poměrně často. Tahle beseda proběhla v rámci jejich programu "Buď dobrej", kde se právě představují organizace i jednotlivci, kteří se nějakým způsobem věnují společenských tématům, prevenci, edukaci...zkrátka přinášejí do veřejného prostoru nejrůznější témata a problémy, které se můžou, více či méně, týkat kohokoli z nás.
Kolem vzhledu člověka se totiž pořád motá nejen spousta předsudků, tabu a představ, ale taky hodně odsudků. Tak nějak sme si v jistou chvíli řekli, že hezká/ý a zdravá/ý holka/kluk, je ten/ta/to, kdo je štíhlý jako proutek, nakupuje konfekční velikost S, maximálně M, na těle nemá sebemenší nedokonalost - ať už se bavíme o jizvách, pihách nebo třeba třeba větším či špičatějším nose. Vlastně bychom docela rádi, kdyby všichni vypadali stejně a člověk se stal tak nějak vizuálně sériovým. Jakákoli odlišnost je nepřípustná, což je poměrně paradox, protože se jinak všude dočteme, že nejlepší je být svůj a originální. Vnímáte ten rozkol a protiřečení si? Pevně doufám, že ano a že jste natolik silnými osobnostmi, že se nenecháte těmihle ubohými řečmi zviklat a narušit si svoji osobnost, psychiku a zdraví. Pro všechny ostatní, třeba i pro vaše kámoše, členy rodiny nebo třeba spolužáky je tu právě organizace 3pe. Nebo třeba projekt
Moje tělo je moje, který má za cíl prakticky stejnou věc - upozornit na to, že každé tělo je krásný, každý z nás si zaslouží lásku a že případná nenávist k vlastními tělu je bezpředmětná a nemístná.
Momentálně pracuji i na
podcastové epizodě, která bude téhle organizaci, besedě a knihám, týkajících se právě PPP a sebepřijetí, takže na tu se můžete těšit. Nicméně ráda bych to měla co nejlíp informačně vymakaný a zároveň se v ní s vámi podělím i o svoje vlastní zkušenosti se sebepřijetím, vztahem k jídlu, šikanou atd., takže to ještě chvilku potrvá. Čímž vám dávám možnost se mě třeba na něco, co vás v tomhle směru zajímá zeptat a jak všichni moc dobře víte, nemusíte se bát ani osobnějších otázek. Naopak, o to víc zajímavější, otevřenější a smysluplnější celá ta epizoda bude. :) A pokud chcete, můžete se s námi nebo jen se mnou podělit o svoje vlastní zkušenosti. Třeba v komentářích nebo v e-mailu
vysvlecena@seznam.cz, ale tohle nechám samozřejmě na vás. V každém případě bych byla moc ráda, kdybyste se měli rádi, kdybyste se nebáli říct si o pomoc, pokud naznáte, že ji potřebujete a nebo se nebudete zdráhat podat pomocnou ruku tam, kde je to potřeba.
Komentáře
Okomentovat