Může to být určitě i tím, že se tahle témata dostávají čím dál víc do veřejného prostoru, vedou se nich nejrůznější debaty, vznikají další a další organizace jejichž pracovníci komukoli z takto nemocných podává pomocnou ruku, pořádají se besedy a přednášky...já osobně se tohle snažím poměrně intenzivně sledovat, sdílet a posílat dál, takže tímhle obsahem mám vyloženě zahlcený sociální sítě a každý z příspěvků nebo právě třeba i knížek mě v tomhle směru posouvá dál, učí mě něco nového a jako bonus mi dává možnost a příležitosti posílat tahle témata a příběhy dál právě mezi vás, moje čtenáře a sledující.
Dnešní článek bych ráda věnovala románu, autobiografickému románu nutno dodat, jehož autorka zpracovává nejen téma psychické nemoci, ale obohacuje ho i o téma nemoci fyzické. S obojím se pere většinu svého života, obě tyto nemoci ovlivňují její osobní i pracovní život a samozřejmě jedna ovlivňuje druhou a naopak. A tak tu opět zmíním svůj obdiv nad odvahou o těhle věcech mluvit. Sama jsem totiž dost dlouho přemýšlela nad tím kolik ze svého života s vámi budu sdílet, jaké životní okamžiky tady otevřu a jak moc se vám všem svěřím se svými starostmi, toxickým vztahem a psychickými problémy, které mě přivedly do péče terapeutů.
Tohle totiž rozhodně není jednoduchý, není to něco, co se snadno říká a už vůbec ne takto veřejně. Zvlášť v případě, kdy se dneska všichni mají potřebu vyjádřit ke všemu, věci a problémy se velmi snadno napadají a odsuzují a ti, kteří se s nimi rozhodli vyjít ven se často stávají terčem posměchu, šikany a nechutných komentářů, které sem prostě nepatří. No ale teď už ke knížce, protože kvůli ní tady dneska jsme.
Černobílý jednorožec je velmi intimní, otevřeným a upřímným vyprávěním o životě s bipolární poruchou. O tom, jak těžké je ji diagnostikovat, kolika peripetiemi si člověk musí projít aby se vůbec přišlo na to, co mu je, proč se mu děje tolik hrůzností - jiný termín na to fakt nemám - vůbec nemluvím. V týhle věci bych moc ráda připomněla stream s Davidem Svobodou, který má stejnou diagnózu a snaží se o ní opravdu hodně mluvit. Nejen veřejně, ale i ve svých knížkách. Tak jen ať máte další pohled a představu, jak život s takovou nemocí může vypadat.
No a aby toho nebylo málo, je naší hrdince a vypravěčce knížky Černobílý jednorožec diagnostikována i endometrióza, což je nejen dost nepříjemné, ale v některých případech i život ohrožující onemocnění - mimochodem moje oblíbené Pindy z gyndy o ní teď natočily epizodu svého podcastu, tak si určitě pusťte, ať neumřete blbý a naučíte se taky trochu vetší empatii. Tohle je vážně výborná a tématicky moc důležitá kniha, která boří tabu v mnoha ohledech, učí nás chápat potřeby a pocity druhých a trochu se tak sladit s okolím, které občas potřebuje spíš pomocnou ruku, než další necitlivé nakopnutí. Tím spíš si zaslouží podpořit, tím víc si zaslouží být čtená a komentovaná.
Komentáře
Okomentovat