Když s vámi vaše hlava nespolupracuje

Sabina Bazalová je absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci oboru sociální práce. V minulosti se věnovala dobrovolnictví a nejvíce mě bavilo dobrovolnictví v dětském domově. Zajímá se o duševní zdraví, ženské zdraví a sociální problémy. Ráda také tvoří - občas maluje a kreslí a nově se věnuje i psané knih. Její největší dílo byla zatím její bakalářská práce, ale řekla si, proč nezkusit něco většího. Něco, co může pomoct lidem, kteří byli nebo jsou stejně ztracení jako ona sama. Právě svoje životní zkušenosti, problémy a nesnáze se rozhodla sepsat a zreflektovat v románu Černobílý jednorožec, který zpracovává mnoho témat a motivů a přesto je velmi komplexním a uceleným vyprávěním, které rozhodně mnohé z vás zaujme. Ostatně, v dnešním rozhovoru vám tenhle příběh spolu s autorkou přiblížíme víc.

1. Knížka Černobílý jednorožec zpracovává mimo jiné i problematiku bipolární poruchy, což je pořád téma hodně tabuizované, tak nějak strašácké...i když je pravda, že pomalu a jistě vstupuje díky filmům a literatuře do veřejného prostoru, kde vzbuzuje poměrně živé debaty. Proč jste si ale vybrala zrovna tuhle duševní poruchu? Má to nějaký hlubší důvod?

Téma bipolární poruchu jsem si vybrala z toho důvodu, že tímhle onemocněním trpím. Snažila jsem se čtenáři nastínit, jaký život je s tímhle onemocněním. Jak někdy náročné je, když vaše hlava s vámi nespolupracuje.

2. Vaše knížka je plná nejen velkých životních okamžiků, ale i krásných, i když poměrně pochmurných ilustrací. Takže si dneska neodpustím otázku, jak vznikaly? Jsou přímo vaše nebo proběhla nějaká vzájemná spolupráce s některým z ilustrátorů?

Ilustrace jsou moje. Jsou to kresby, které jsem většinou malovala, když jsem měla těžké deprese. Malování je pro mě uvolňující a ráda do kreseb vkládám své pocity a zážitky. 

3. Nerada bych zapomněla ani na druhé velké téma, které zde zpracováváte a to je téma endometriózy, se kterou se potýká čím dál tím více žen. Jak se vám literárně s touto diagnozou pracovalo? Nechtělo to, vlastně v obou případech nemocí, se kterými se hlavní hrdinka potýká, třeba i nějaké odborné konzultace?

Endometriózu mám asi 10let. Bylo to poměrně těžké se s tím vyrovnat a když jsem se vracela do minulosti a do vzpomínek, tak ne vždy to bylo jednoduché. V knize vlastně mluvím o bolestech a o neplodnosti, což je pro každou ženu velice těžké téma.

4. Díky tomuhle všemu má hlavní hrdinka poměrně dost naloženo. Neměla jste občas chuť jí v životě něčím trochu odlehčit?

Moc ráda bych hrdince odlehčila, ale jelikož je kniha mě autobiografické dílo a je to napsané, jak se věci opravdu staly. Tak to nešlo. Byť bych ráda si sama v nějakých situacích přilepšila.

5. Osobně si myslím, že Černobílý jednorožec je knihou spíše pro ženy, než pro muže, i když i těm by mohla hodně dát a mnohé je naučit. Pro koho jste ho ale primárně psala?

Kniha byla určena všem, kteří sami trpí duševním onemocněním nebo endometriózou. Ale také těm, kteří se o tohle téma zajímají a chtějí nahlédnout do nemocné hlavy, aby více porozuměli lidem s tímto onemocněním.