No, i hrdinka příběhu, o kterém bych vám dneska chtěla něco málo napsat má hodně živé sny, ve kterých navíc potkává pořád dokola jednu a tu samou postavu. Proč tomu tak je a o co tomu podivnýmu klukovi s křídly jde a co se jí ve snech snaží sdělit? Na to musí přijít nejen Bea samotná, respektive nemusí, nikdo ji nenutí, ale má zkrátka ten pocit a jakési pnutí, že se tohle neděje jen tak bez důvodu, tak i my jakožto čtenáři, kteří můžeme jen se zatajeným dechem přihlížet jejímu životu a spolu s ní, schovaní ve stínech, přijít všem těm věcem na kloub.
Co na nás, na vás, tedy v knížce čeká? Řekla bych, že na své si tu přijdou hlavně milovníci romantických příběhů s fantasy prvky a přesahem do sociálních i psychologických témat. Což jsou věci, který já osobně opravdu oceňuju, protože si myslím, že každá kniha by měla svým čtenářům přinést i něco víc, než jen hezký a čtivý příběh. Měla by nás něco naučit, vzbudit v nás zvídavost, přinést otázky, na které budeme chtít hledat odpovědi a rozvinout pocit empatie, třeba i soucitu a sounáležitosti. A Přitažlivost v nicotě tenhle potenciál rozhodně má. Hlavní hrdinka to totiž nemá v životě vůbec jednoduchý. Spíš naopak. Její bytí je docela katastrofa a vypadá to, že má všechno spíš tím posraným navrch, než že by se na ní lepilo štěstí jako na její vrstevníky.
Hrozný je, že ani u vlastní rodiny se nesetkává s pochopením a pomocí, což je teda něco, co mi hlava absolutně nepobírá. Jak se člověk může obrátit zády k vlastnímu dítěti? Jestli na to máte nějaké vysvětlení, tak sem s ním, prosím. Nicméně se tím pádem Bee nemůžeme divit, že si kolem sebe začne stavět poměrně silné a pevné zdi, za které jen tak někoho nepustí. Což má rozhodně za následek i to, že si začíná žít ve svém vlastním světě, v malé, útulné a bezpečné bublině, kde jí nehrozí žádné nebezpečí, kde může v klidu spát a kde tráví mnohem víc času, než ve světě reality, kde se necítí dobře. Takhle by reálně reagoval ledaskdo z nás a i já sama jsem si v jistém období svého života vytvořila svět, který byl jenom můj a kde bylo teplo, bezpečno a poklidno. Je to přirozená obrana organismu na stres, psychické strádání, šok... Jenže Bea má svět, který není zas až tak snový a dejme tomu fiktivní, jak si původně myslela.
Takže je vlastně trochu okolnostmi nenásilně tlačena do toho začít řešit nejen svoje problémy, ale především ty, které k ní přichází ze světa jenž si, možná, vysnila. Možná tu byl už dávno a jen ho neviděla, možná vedle světa našeho existují další, paralelní světy a reality, které jen přehlížíme nebo dostatečně nevnímáme, možná jsou tyhle vedlejší existence lidí, jejich ekosystémů, problémů a životů viditelné jen pro ty, kteří na ně skutečně věří, těm, ve kterých stále žije ještě kus dítěte, které věří na Ježíška, víly a v duze vidí kouzelný most. Nebo jsou jen výplody fantazií, myslí zasažených nemocí a duší rozlámaných bolestí a násilnostmi, kterým zkrátka a dobře odmítají čelit, protože je toho na snesení až příliš.
Tohle už nechám na posouzení vám a je jedině dobře, že nám autor tohohle příběhu neservíruje všechno na stříbrném podnose. Nechává nás často na pochybách, nutí nás dedukovat, přemýšlet a hledat vlastní řešení situací, které jsou nám tu předkládány. Tohle je přesně ta věc, kterou na celé knížce moc oceňuju, nesnášim, když mají autoři tendenci mi vše xkrát vysvětlovat a upřesňovat a nedávají mi tak prostor pro vlastní fantazii, pro nějaké sebezapojení se, které by mi umožnilo vnést do čtení vlastní zkušenosti, názory, postoje a víc tak do něj zaplout. A zrovna tady jsem si to napětí, stres, bolest, vášeň, vztek, lásku prožila velmi plnohodnotně a intenzivně stejně jako je prožívala každá z postav, která se v příběhu objevila.
Komentáře
Okomentovat