Michaela Narecki je velká milovnice zvířat, teta několika zvídavých dětí a panička adoptovaných pejsků Máši a Ušáčka. Vystudovala cizí jazyky, ale místo učebnic ji to vždycky táhlo ke knihám, přírodě a příběhům. Ráda čte, - hlavně současné české autorky - chodí na procházky do lesa, cvičí jógu a učí se tak nějak zpomalovat. V současné době připravuje k vydání svojí první knížku pro děti, jejímž hlavním hrdinou je právě pes Máša a jeho nejoblíbenější hračka. Víc jsem vám knížku představila nedávno v recenzi a tak je nejvyšší čas se na celý příběh podívat právě očima autorky.
1. Statečná Máša a šeptající slon je především příběhem pro děti, ale určitě v něm najdou spoustu mouder a poučení i dospělí. Jak ale vznikal? Co vás přimělo sepsat takovou knížku s poměrně netypickými hlavními hrdiny?
Nápad napsat knížku se rodil postupně a dá se říct, že inspirace má několik kořenů. Prvním z nich byly otázky dětí v mém okolí (především mých báječných neteří) a to, jak glosují svět kolem nás. Nechtěla jsem, aby mé odpovědi zněly jako poučování, a napadlo mě, že některé hodnoty, které bych jim chtěla předat, by bylo fajn podat formou pohádky. Tuto myšlenku jsem nějakou dobu nosila v hlavě.
Druhou inspirací mi pak byl můj pejsek. Ano - statečná Máša má svůj předobraz v reálném životě. Také růžový slon existuje - a když s ním Máša leží v pelíšku, vypadá to občas, jakoby jí skutečně něco šeptal. A protože Máša neměla v životě lehký start a stejně jako děti musela nejdřív spoustu věcí pochopit, napadlo mě, že právě skrze ni a růžového slona by ony věci mohly být i pro malé čtenáře přístupnější. Zkrátka, že pohádka je takovým nejněžnějším jazykem, jakým se o nich dá mluvit.
Druhou inspirací mi pak byl můj pejsek. Ano - statečná Máša má svůj předobraz v reálném životě. Také růžový slon existuje - a když s ním Máša leží v pelíšku, vypadá to občas, jakoby jí skutečně něco šeptal. A protože Máša neměla v životě lehký start a stejně jako děti musela nejdřív spoustu věcí pochopit, napadlo mě, že právě skrze ni a růžového slona by ony věci mohly být i pro malé čtenáře přístupnější. Zkrátka, že pohádka je takovým nejněžnějším jazykem, jakým se o nich dá mluvit.
2. Proč jste se rozhodla vydat knížku právě přes Pointu? Tam je to přeci jen lehce nejisté a věřím tomu, že po takovém příběhu by nějaké, řekněme klasičtější nakladatelství určitě moc ráda skočilo?
Mým původním záměrem bylo napsat pohádku jen pro moje neteře a text pak nechat vytisknout v nejbližším copycentru. Jedna blízká osoba mě ale přesvědčila, že stojí zato zkusit knížku nechat vydat. Do vyhledávače na internetu jsem tedy zadala "nakladatelství pro začínající autory" a první výsledek, který na mě vykoukl, byla Pointa. Druhým faktem je pak to, že jsem si na klasické nakladatelství zkrátka a jednoduše nevěřila. A když jsem si pročetla, jak to na Pointě funguje, jak to má autor všechno ve svých rukou, tak se mi to moc zalíbilo. A ačkoliv kampaň se nevyvíjí každý den podle mých představ, musím říct, že i přesto si ji užívám, protože jsem díky ní poznala spoustu zajímavých a inspirativních lidí.
3. Spousta myšlenek z knížky se dá určitě využít i v literatuře a především v životě dospělých čtenářů. Plánujete třeba takový příběh sepsat i pro ty, kteří už dětským botkám odrostli?
Příběh pro starší čtenáře plánuji. Nebude sice takto přímo cílen na představení nějakých hodnot jako Statečná Máša a šeptající slon, přesto si myslím, že po jeho přečtení si čtenář spoustu věcí uvědomí – třeba to, v jakém blahobytu si dnes žijeme. Ale to už hodně předbíhám :)
4. Předpokládám, že knížka bude doplněna i o ilustrace, které celý příběh obohatí a přinese možnost příběh rozvíjet dál. Jak tedy bude knížka uvnitř vypadat?
Ano, dětská knížka bez ilustrací by byla jako hrnek bez ucha :) Rozhodla jsem se ilustrace tvořit sama, a to akvarelovými barvami. Jednak proto, že ráda maluji, a druhak proto, že si tak můžu být jistá, že ilustrace budou skutečně odrážet tu něžnou atmosféru příběhu. Obrázky zcela určitě nejsou dokonalé, nejsem profík ilustrátor, ale troufám si říct, že svůj účel - jemně pohádku dokreslovat - splní dobře.
5. Nemůžu si odpustit ani myšlenku nějakého doprovodného merche - zrovna tady se mi nabízí výroba plyšáčků třeba nebo něčeho podobného. To je věc, kterou ocení vždycky a každý, řekla bych. Plánuje se něco takového?
Vy mi nejspíš vidíte do hlavy! :) Pokud knížka skutečně vyjde, merch bych ráda, a to v podobě záložek do knížky, samolepek, pexesa nebo omalovánek. O hračkách jsem přemýšlela také a moc by se mi líbila háčkovaná zvířátka ve spolupráci s nějakým šikovným malým tvůrcem. Maličký merch, pokud se to tak dá nazvat, ale funguje už teď v rámci předprodejové kampaně - jsou to záložky, samolepky a plátěné tašky s motivem z knížky a moudrem šeptajícího slona Haflího.

Komentáře
Okomentovat