Úlet - Kniha o "jiné" lásce, rodině a Srí Lance

Projekt Pointa je tu už několik let a dává možnost začínajícím a šuplíkovým autorům, kteří si přejí svoje texty vydat jako skutečnou knížku, kterou můžou vidět na pultech knihkupectví. Já od začátku toho projektu dávám docela najevo svojí lehkou rozčarovanost a trošku mám dojem, že v mnoha případech zde chybí nějaké jemnější síto, což má za následek to, že tam občas vyjde i knížka, která má spoustu vad, které jí ubírají na kvalitě. Jenže…na druhou stranu taky zastávám názor, že pokud v něčem vidím nedostatky, – a pokud mi to samozřejmě situace umožňuje – mohla bych s tím trošku něco udělat. Takže jsem moc ráda, že jsem se v rámci svojí práce a předchozích aktivit dostala k tomu, že jsem s tímhle nakladatelstvím začala úzce spolupracovat a mohu se tedy – aspoň trošku – podílet na tom, co vyjde, co stojí za podporu a můj čas a co úplně ne. A všechno to začalo jednou autorkou, jednou knížkou a jedním skvělým podcastem.

O Michaele Suchardové a její knížce Úlet jsem tu už párkrát mluvila. Právě Michaela totiž byla první s mých pointových projektů – a to ještě předtím, že to celé rozjelo víc. Autorka mi totiž jednoho dne napsala na instagram, – už dříve jsme byly v kontaktu a řešily spolu případnou propagaci její knížky – čímž vznikla skvělá spolupráce a podpora textu, která má z mého pohledu rozhodně šanci uspět na knižním trhu. Přináší totiž velmi silný, autobiografický příběh a navíc jedno velké společenské téma. A protože bych chtěla tenhle příběh trošku představit víc, rozhodla jsem se vám ho v dnešním textu přiblížit.

Úlet Michaely Suchardové velmi otevřeně a autenticky popisuje životní etapu jedné ženy, která má v životě vše, co by si mohla přát a co se tak nějak společensky očekává od žen jejího věku. Velmi bázlivá a v mnohém možná i lehce upjatá Mia žije především pro svou práci, rodinu a děti, které jsou ni velmi silným hnacím pohonem. V období maturit a přípravě svých studentů na tuto první velkou životní zkoušku Mia postupně zjišťuje, že jistá slabost pro jednu studentku – mladou, krásnou hnědoočku, která je na škole s ekonomickým zaměřením spíš z donucení, než z vlastního zájmu – bude možná něčím víc, než jen promítnutím mateřských pudů a instinktu. V tu chvíli se dostává do spletitého kola úvah, výčitek vůči rodině, pochybností a vydává se na nelehkou cestu k sobě, k přijetí odlišné sexuální orientace – i když slovo odlišné není možná úplně košér, protože stejně jako je pro heterosexuála za odlišnou orientaci považovaná homosexualita, platí to i naopak – a k novým začátkům.

Pokud více či méně sledujete knižní trh a současnou produkci, tak vám jistě neuniklo, že literatury s LGBT+ tématikou se momentálně vydává poměrně hodně a tak se může na první pohled zdát, že tahle knížka je prostě jen jednou z mnoha. Opak je však pravou. Ano, máme tu příběh stavící na coming outu, lásky ženy k ženě, svlékání se z kůže a veřejné odhalení vlastní podstaty, ale – a tohle "ale" je podstatné a velice důležité – nejde o literaturu pro mladé čtenáře, hrdinům není šestnáct, neprožívají svoji první lásku, není zde klasická romantická linka, na které podobný typ literatury staví. Ne, že bych chtěla současnou YA literaturu nějakým způsobem znehodnocovat, ale pokud má člověk trošku něco načteno a očekává od literatury jistou kvalitu, – ať už příběhovou nebo vyloženě literární pokud se budeme bavit o stavbě textu a celkovém sdělení – nemá mu úplně co předat. Je typicky šablonovitá, předvídatelná, modelová…zkrátka a dobře, pokud bych vzala do ruky pět knih věnujících se tématice LGBT+ budou všechny vlastně úplně stejné.

Úlet je v tomhle směru velice odlišný. Především je určený dospělým čtenářům, hlavní hrdince je již čtyřicet, má manžela a děti, které stojí na prahu dospělosti a chystají se vylétnout z rodného hnízda. Dostává se tedy do věku i životní etapy, kdy si může začít plnit sny o cestování, sdíleném volném čase s manželem, který při ní dvacet let oddaně stál a tak nějak si po letech můžou začít opět žít jeden pro druhého. A v tomhle okamžiku by měla přijít s tím, že od něj odchází? Že se zamilovala do slečny, jejíž oříškově hnědé oči jí berou klidný spánek? Že pro tenhle nově objevený cit nemůže jíst ani spát? Že ho svým způsobem vlastně podvádí, byť jde o nevěru citovou a ne fyzickou? Tato nastalá situace je tak pro ni v jistých směrech mnohem složitější, než pro puberťáka, byť jsou obě stejně důležité. Její rozhodnutí jít za svým srdcem nebo zůstat může mít, a bezpochyby bude mít, jisté následky. Buď bude do smrti nešťastná, popře svoji podstatu, zapudí v sobě, co je její přirozeností nebo bude čelit manželské krizi, pravděpodobně rozvodu a…a co teprve reakce dětí, pro které by dýchala?

Hrdinka románu Úlet stojí doslova na křižovatce a čeká ji jedno velké zásadní rozhodnutí. Je pravda, že
takových člověk za svůj život učiní poměrně hodně, ale dohromady nikdy úplně neriskuje fakt, že ztratí svoje blízké, rodinu, přátele. Nemusí si každý den klást otázku, jestli mu taková případná ztráta za toto rozhodnutí stojí. Jestli je hlas srdce hlasitější a důležitější, než zdravý rozum a chladné úsudky. Právě proto se utíká na Srí Lanku, snaží se v poklidu meditovat, přemýšlet a trošku si v sobě samé uklidit. Je totiž zcela zřejmé, že nějaké rozhodnutí musí padnout, že nelze zůstat jen nečinně stát, že je třeba něco udělat, sebrat odvahu, zvednout hlavu a přijmou tuhle novou životní etapu s hrdostí.

Michaela Suchardová svým románem boří velké společenské tabu a snaží se do této problematiky vnést trošku světla, osobního postoje, pocitů a otevřenosti. Snaží se ukázat, že láska si opravdu nevybírá – a to není čas, ani místo ani člověka – a může přijít kdykoli a v jakékoli podobě. Fakt, že se rozhodla jít se svým příběhem na veřejnost a ukázat, jak složité je přijmout skutečnost, že ve vztahu dáváte přednost stejnému pohlaví, kolik pochybností to v člověku vyvolá a jak důležitá je v takových okamžicích reakce blízkých a přátel. Takové romány svět a společnost potřebuje, protože ačkoli se tváříme jako velice benevolentní a moderní, v mnoha ohledech je tomu spíš naopak.

Společnost se stále ke coming outům a k lidem s odlišnou sexuální orientací, a vlastně jakýmkoli dalším odlišnostem, staví velmi odtažitě, často i agresivně a velmi, velmi konzervativně, což rozhodně tuto, už tak složitou, situaci nikomu neulehčuje. Spíš naopak. A tak je třeba, abychom se dokázali zamyslet a přijmout fakt, že láska je pro všechny a že je úplně jedno do koho se zamilujeme.