Velkou radost mi samozřejmě dělaly knížky a audioknížky, kterých sem přečetla/slyšela celkem dost a se všemi jsem dohromady moc spokojená. O nich už máte na YouTube video, takže koho zajímá víc, může kouknout. No a na audioknížky se taky brzy dostane, ale o těch sem vám zas psala v článku, takže nějaký info najdete i tam. A když už sem u toho, tak přikládám odkaz na Společenstvo audiomolů, kde si knížky k poslechu vzájemně sdílíme, komentujeme a kdo má chuť, může se k nám přidat i v rámci společného poslouchání. Aktuálně se chystáme na sci-fi příběh Moře klidu, který vypadá super skvěle a originálně, takže se moc těším.
Tak, co dál! Proběhla první letošní soutěž
o knižní mystery box, kterých v letošním roce plánuju víc. Aktuálně ve spolupráci s OneHotBook chystám soutěž o audioknihy ze série Duna, jejíž druhý díl aktuálně vstupuje do kin. Taky byly čtyři skvělé streamy - část už máte opět dostupnou na youtube, a brzy přidám další. No a na březen už mám naplánovány další, čekají vás opět čtyři s českými autory + jsem sama byla na jeden pozvaná, takže si vyzkouším i tu druhou stranu věci. Ten proběhne 28. 3. na instagramivém profilu nakladatelství Igor Indruch, takže tímto všechny zvu. Snad nebudu plkat nesmysly.
Když už sme u tohohle nakladatelství, tak si přihřeju trošku polívčičku. Sama Patricie Topinková, že by měli zájem o nějakou vzájemnou spolupráci, takže z jejich produkce budu v nejbližších dnech číst novelu Vlk, která ani podle anotace, ani svým grafickým zpracováním nevypadá vůbec zle. Tak doufám, že mě nezklame. S autorem plánujeme i nějaký rozhovor, možná i stream, ale to až budu mít přečteno. I na Pointě se mi docela dařilo, řekla bych. Minimálně knížkám, na kterých sem s autory pracovala se z větší části dočkají svého vydání, což mě hrozně těší.
Se zatím jen chválím co? Pardon. Ale tak sou to věci, ze kterých mám radost. Z čeho sem naopak dost v nervu sou naše výsledky z kliniky. Pro ně si jedu ve středu, kdy bych měla dostat i plán "léčby", rozpočet a další věci a zas bychom se na týhle cestě měli začít trošku posouvat. O tom víc v příštím článku a chystám i vlog, ale patří to k únoru, takže se hodí tu zmínit i tohle. A jo, je to něco co mi psychicky nedělá úplně dobře, zvlášť v kombinaci s takovým tím běžným životaběhem, kdy má babička docela velký zdravotní problémy, moje věčně opilá matka taky zrovna dvakrát nepomáhá, spíš předělává starosti a I v práci je to občas děs a stres. Ona práce s lidma není úplně pianko. A ta knihkupecká není výjimkou. Takže pak mít právě nějaký ty radosti a potěšení je víc, než žádoucí.
Co bylo hodně fajn bylo první letošní kino,
ze kterýho sem sice rozložená ještě dneska, ale snímek Jeden život rozhodně stojí za to vidět, protože přináší nejen jasnou výpověď jedný z nejjemnějších dob naší historie, ale taky osud člověka, který dokázal velké a skvělé věci. Kterými se, mimochodem, nikdy nechlubil a nečekal nic na oplátku. I divadlo a knihovna byly hodně kulturně stimulující - třeba přednáška o životě Suzanne Renaud spojená s divadelním představením byla vynikající. Osobní setkání s Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou stejně tak - oba večery navíc velmi inspirativní... No a na závěr skvělý, i když velmi komorní Festival jihočeského hororu, ze kterého včera vyšel vlog. Ten sem si hrozně užila, nasmála se, přivezla si spoustu zážitků, knížek a materiálu nejen na nějaký článek, ale taky na pár epizod podcastu Skleněná slova a knižní i filmové inspirace. A přesně o tom by takovýhle akce měly být, řekla bych.
Komentáře
Okomentovat