Partnerská krize, nešťasná řešení a duše dítěte

Moje kolegyně a potažmo i bývalý šéf se čas od času vyjádří nějak v tom smyslu, že čtu divnoknihy a do kina chodím na divnofilmy. A já jim to nikterak nevyvracím. Mají totiž pravdu a kdo sem, abych popírala něco, za co se dohromady nestydim a naopak to beru jako součást sebe samé. Navíc...já sem tak jako obecně docela dinočlověk, takže cokoli divnýho je tak nějak v řádu věcí. No, vším tímhle sem chtěla říct, že sem si teď zase vyrazila do kina, tentokrát i s kamarádkou, co je taky trochu divnožena, ale mám jí moc ráda, na další divnosnímek, ze kterýho sem ale tak nadšená, že jeho ústřední song si pouštím několikrát za den a vždycky bych u něj nejradši tancovala. A tak občas i tancuju. Mimochodem, dneska máme čtvrtek a Hypnózu, což je přesně film, kterýmu je věnovaný dnešní článek, viděla v pondělí a ne vždycky mi takováhle báječná nálada po nějakým filmu vydrží.

Vtipný a vlastně i úplně skvělý je to, že sice podle anotace můžete tak nějak vytušit o čem by to celé tak nějak mohlo být, ale ve finále je tam spousta věcí, který člověka překvapí, posunou celý děj úplně jinam a nenechají vás na pochybách, že ste vyrazili na skutečně dobrý a mnoho vrstevnatý film, který se sice může tvářit jako klasický psychologický film jednoho vztahu, ale pod jeho povrchem se ukrývá mnohem mnohem víc. Pokud tam všechno to ostatní samozřejmě vidět chcete a nějak...hele jaký je vlastně správný termín, mimochodem?, když máte v knize říct mezi řádky je to jasný, ale ve filmu se mezi řádky číst asi nedá, ne? Rozumíte, co tím chci říct? Je tam hromada myšlenek a podstatných věcí pod povrchem, ve věcech, který nejsou řečeny, ale které vyplývají z atmosféry scén, z pohledů postav...z takových těch zdánlivých maličkostí, který ale utvářejí celkový dojem a kouzlo nevyřčeného. Což je, myslím, podstatný říct.

Jak už název vypovídá, jedním z ústředních motivů je hypnóza, respektive hypnoterapie, kterou se rozhodne hlavní hrdinka podstoupit aby si odvykla kouřit. Jasně důvodů je víc, jak bystrý člověk pochopí a nakonec se ukáže, že dusit věci v sobě, potlačovat svoji podstatu a nějak se přetvařovat jenom proto, že od vás rodina, partner, spolupracovníci a společnost obecně od jisté doby a od jistého věku zkrátka a dobře očekávají nějaký určitý model chování. Většinou to souvisí s nudnou vážností, cudnou stydlivostí, emoční konzistencí a konzervativní upjatostí, která se k dospělosti váže stejně silně jako stylový způsob oblékání, specifické pokrmy a zodpovědnosti i za to, co není vaše věc. No...partner naší hrdinky je takový a očividně mu to výrazně vyhovuje, ale ruku na srdce holky, chtěli byste kluka co se nezasměje, neumí se uvolnit a odvázat, nemá pochopení pro vaše spontánní jednání a alkoholem lehce podpořené nálady, kdy se vám chce tancovat, skákat do kašny nebo se zamotat do závěsu a bafnout na každýho, kdo projde kolem? Já teda ne. Já bych radši někoho, kdo se v tý kašně bude klidně polonahej koupat se mnou a pak bosej zdrhat před policajtama.

No, nakonec bych ráda zmínila, že tihle dva, krom toho, že fakt nechápu, jak spolu vůbec kdy mohli být, odjíždí na start upovej víkend s dalšíma nadšencema, co něco vytváření, vyvíjejí a vymýšlejí aby se podělili o nápad na svojí apku a za ideálních podmínek našli sponzora, který jim to celý zafinancuje. Jo, chápete správně, on je tu ten trapně distingovanej nuďák s permanentním vojenským postojem bez sexappealu a ona je ta, co celou dobu pije různej tvrdej alkohol míchanej s mlíkem ve sklenici na víno, tancuje v noci na hotelovým pokoji, chce se dravě milovat v okamžiku, kdy má chuť a...a spoustu dalších báječných a pro mnohé podivných a možná i trochu bláznivých nedospělých věcí, který k ní ale patří. Však se nechte překvapit, věřte mi, že na tyhle okamžiky se vyplatí počkat. 

Jako jo, mohla bych se rozepsat o kameře, scénáři, světle a podobných věcech, ale upřímně? Těmhle věcem ani za mák nerozumim a tak si nebudu hrát na experta. Podstatný je, že se mi ten snímek líbil a rozhodně nelituju peněz za lístek. Bavila jsem se, něco mi ten příběh předal, zlepšil mi náladu...pokud bych nějaký snímek měla označit na chytrou, vkusnou a přesto trochu art komedii, tak to bude přesně tenhle. Nic víc dohromady vědět nepotřebujete. Ostatně, ty odporný ptákovinky, pokud vám na nich záleží, si můžete přečíst jinde, případně je zkusit rozpoznat v traileru. :)