Pobrečela jsem si a zas se do toho pořádně obula

Někteří z vás už pochopili, že ani čtvrtý a pro nás poslední transfer nedopadl úspěšně. Tím poslední myslím poslední v tomhle cyklu, víc malejch zmraženejch eskymáků už v Pronatalu schovaných nemáme. Takže teď nechám tělo trochu odpočinout a vrhneme se na to znovu. Znamená to, že mě za pár dní čeká kontrola na klinice, kde probereme další postup a řešení, o kterém mám dost jasnou představu. Samozřejmě si od svých lékařů nechám poradit, to je jasná věc, ale řekla bych, že je dobrý mít nějaký plán, sepsaný věci, o kterých se budu chtít pobavit a obecně mám tak nějak jasno v tom, co bych chtěla a co bych chtěla tak nějak nadhodit a probrat. Musím říct, že i tahle ujasněná představa mi aktuálně docela pomáhá to nějak zvládnout. V pondělí mě navíc čeká další terapie - mimochodem kód 835A6F36 na 200 Kč slevu pořád platí, tak pokud máte pocit, že byste si o nějakých svých trablech potřebovali popovídat, nebojte se ho využít.

Neříkám, že srovnat se s dalším neúspěchem je snadné, vůbec ne, nicméně nějak jsem tentokrát tušila už pár dní, že to nedopadlo. Asi intuice, možná i znalost vlastního těla, které se prostě po transferech, které jsme dotáhli alespoň k prvním dvěma kontrolám a pozitivním testům, chovalo určitým způsobem a dávalo mi tak jasné náznaky toho, že se cosi mění. Teď ty náznaky byly jen velmi nepatrné a navíc...poměrně brzy odezněly. Takže pak jsem nebyla úplně překvapená. Smutná ano, překvapená nikoli. A musím přiznat, že i ten smutek mi nepřijde tentokrát ta strašný, intenzivní a zničující jako posledně, kdy to bylo nejnadějnější za celý ten dlouhý rok. V červenci to totiž bude přesně rok od prvního transferu. No, jak jsem psala na začátku, víc embryí už nemáme, takže logicky přišla řeč na to, co teď.

Takže...co dál? Dobrý je, že Martin veškerý rozhodnutí, který se stimulace, transferů, vyšetření a dalších věcí, který s IVF souvisí nechává na mém vlastním rozhodnutí a uvážení. Jasně, na nezasvěcence to může působit tak, že je mu to jedno, pravdou ale je, že je to dobrej přístup vzhledem k tomu, že všechny tyhle věci se týkají především mě a mýho těla. Jeho se reálně nic z toho netýkám, když pominu všechny moje nálady, emocionální výkyvy a chutě/nechutě spojený s hormonálníma změnama a cyklem. Takže i tentokrát bylo rozhodnutí zda pokračovat nebo ne čistě na mě. To znamenalo nějaký to googlování informací o vyšetřeních, který bych eventuálně ještě mohla absolvovat a přemýšlení nad tím, jak chci dál postupovat. Což je přesně to, o co bych se s vámi ráda podělila a sebe tím vším posunula zas někam dál. Protože...věci, které jsou v tomhle směru, minimálně pro mě, extrémně důležité sou hlavně informovanost a plán.

Momentálně musím počkat na další menstruaci, po níž dojedu na kliniku na kontrolu, kterou je vždycky třeba udělat a taky se tam domluvit, co teda dál. Je asi jasný, že chci zkusit další cyklus IVF, což znamená další stimulační injekce, odběr vajíček a spermií, oplodnění ve zkumavce a 5 dní úděsnýho čekání, kdy zjistíme, kolik z oplodněných vajíček správně zareagovalo, začalo růst a jsou z nich tím pádem krásný pětidenní embrya. No a to nejlepší - nevím, jestli sem to někde zmiňovala, ale embrya se "známkují" podle toho v jaké jsou kondici, jak rychle a kvalitně probíhá buněčný růst a tak - se pak hezky za čerstva po těch 5 dnech vloží hezky ke mě do břicha. Zbytek zamrazíme pro případné pozdější využití. To sou kroky, kterým se nevyhneme a je třeba je podstoupit. Nicméně, tentokrát bych před tím ještě udělala nějaké další kroky.

O vyšetření REPROgnostics, které jsemabsolvovala, sem vám už psala v jednom z předchozích článků, nicméně mi bylo děláno jen z pravé děložní dutiny, - kdo neví a k tomuhle článku se dostal bez předchozích informací, mám vrozenou vadu dělohy, která místo jedné dutiny, kde dítě roste a vyvíjí se, má dvě, přičemž každá z nich má svůj vlastní čípek, děložní hrdlo atd. - takže bych ho ráda absolvovala znovu, ale tentokrát bych ráda věnovala pozornost i té levé, do které se zatím žádná embrya nevkládala a tím pádem nebyl úplně důvod ji vyšetřovat. A proč chci tuhle nepříjemnost absolvovat znovu? No, protože bych ráda příští transfer absolvovala právě do té levé dutiny. Za jedno mi přijde, že ta pravá má už taky nárok na odpočinek a za druhý...říká se, že změna prostředí je často prospěšná, takže když máme tu možnost, - momentálně se na tuhle svojí odlišnost, která mi život spíš komplikuje snažím dívat jako na něco pozitivního - přijde mi škoda ji nevyužít. Jasně, úspěch mi to 100% nezaručí, ale proč to nezkusit, ne?

Nicméně nechci čekat na další neúspěch a tak, takže v tomhle případě mi dává dost smysl tohle vyšetření absolvovat znovu ať víme na čem jsme a jestli tam třeba není nějaký problém, který je třeba vyřešit. Navíc jsem se pustila do hledání toho, jaká vyšetření Pronatal ještě v tomhle směru nabízí a našla jsem ještě jedno, které bych taky ráda absolvovala nebo se minimálně pobavila o jeho smysluplnosti. Jde o tzv. ERA  vyšetření, který má za cíl vyšetřit děložní sliznici. A teď si dovolím citovat, protože si nejsem jistá, jestli bych vám jeho průběh dokázala nějak převyprávět. "Provádí se analýzou vzorku endometria získaného biopsií, u kterého je následně genetickou analýzou vyhodnocena jeho receptivita, tj. doba, kdy je endometrium připraveno na implantaci (uhnízdění) embrya. Běžně je sliznice vyšetřována pomocí ultrazvuku, ten však umí odhalit pouze její výšku a strukturu. Oproti tomu ERA test přináší nové způsoby, jak endometrium prozkoumat a zvýšit tak šanci na úspěšné otěhotnění."

Problém je, že tohle vyšetření je placené a není to úplně malá částka, takže v tomhle směru se určitě chci zeptat nejen na účinnost výsledků, smysluplnost v případě, že chci absolvovat právě zmínený vyšetření REPROgnostics a taky to, jestli je možnost napsat tohle vyšetření na pojišťovnu v případě, že už za sebou mám tolik neúspěšných transferů. No a podle toho se budu rozhodovat, zda ho absolvovat nebo ne. Tak...to je můj momentální plán a moc ráda bych to všechno zvládla přes léto. Je třeba počítat s tím, že na výsledky vyšetření se čeká zhruba měsíc, nicméně během té doby se budu moct na všechno připravit, klidně i začít se stimulací, která nějakou dobu trvá a možná i stihnu i odběr vajíček. Nic z toho totiž nestojí na tom, že ty výsledky nebudu mít v ruce, prakticky budou důležité až před transferem. Takže tak...to je můj plán a budu doufat, že to snad, konečně, všechno klapne.