Lidi jsou pro mě pořád velká záhada

Mám-li být upřímná, tak mám s lidma docela problém. A čím víc a dýl s nimi pracuji a narážím na jejich nátury a neřesti, mám je v oblibě čím dál tím míň. Jasně, jsou i ti se skvělejma náladama a i vlastnostma, za které si jich vážím, nicméně takových není moc. Vesměs jde o nevycválance nevycválaný, který neumí říct ani dobrý den. I přesto se jim snažím porozumět. Přeci jen...v tomhle oboru budu dělat ještě tak 25 let třeba a to fakt není málo. No a jestli máte stejný problém, tak mám pro vás typ na knížku, která se lidem a jejich povahám věnuje. 

Lidský lexikon je zábavnou literaturou pro všechny, kdo se v lidech chtějí vyznat. Pro ty, kteří mají pocit, že se v jejich povahách mají trochu bordel, kdo má touhu se trochu zorientovat v lidském chování a pocitech a...a tak nějak mít přehled o tom, kdo může člověku vstoupit do života a jak je k takovému člověku třeba přistupovat. Jasně, když je někdo nevychovanej arogantní debil, těžko se z něj díky téhle publikaci stane prima vtipnej sympoš, ale aspoň budete vědět, že proti takovému člověku se lze nějak obrnit a třeba ho i vtipně odpálkovat. Což taky není úplně dovednost k zahození, to si pojďme přiznat. 

Zároveň je ale třeba říct, že nejde o nudnou a fádní encyklopedii s odbornými termíny, definicemi a poučkami. Na něco takovýho asi úplně nemá nikdo z nás náladu. Takže jestli ste se teď lekli, že vám teď doporučuju nějakou odbornost odbornou, tak ne. Ba naopak. Všechno je tu podáno s lehkostí, humorem, -pravda poměrně specifickým, který asi nemusí sednout každýmu, ale věřím, že spousta z vás, kdo mě sleduje si v něm najde tu správnou štiplavost a lehkou kousavost - sarkasmem, ale zároveň i úctou a pokorou k lidem a jejich podivnostem. Protože ani ten debil vlastně úplně nemůže za to, že je debil.

Autorka tu v každé kapitole poměrně trefně reflektuje a přibližuje jednotlivé lidské povahy, tak trochu nastavuje zrcadlo sobě a potažmo i nám, čtenářům ohledně našich reakcí na lidi, se kterými se v životě potkáme - v rodině, v práci, při setkávání se s přáteli nebo kdekoli jinde - a na konkrétních situacích demonstruje, do jakých situací se s různými lidmi můžeme dostat. Což není úplně špatný nápad a literární projekt, protože v životě prostě vždycky narazíte na někoho, kdo vám třeba nesedne, kdo vám naopak zaimponuje, ale nebude se z nějakýho důvodu pozdávat vaší rodině nebo naopak na někoho, kdo se bude zdát na první pohled prima, ale za čas se z něj vyklube třeba narcistickej blb. 

Lidi sou holt různí a ideálním řešením, jak spolu nebo i jen vedle sebe žít, je umění se pochopit, respektovat, - pokud to jde - vzít na vědomí naše chyby a ocenit to, co je v každém z nás dobré. Bez toho to na tomhle světě totiž nebude stát za nic.