Čistý skromný život a dokonalý stav mysli

S články mám teď trošku skluz, ale kdo mě sleduje i jinde, než tady, tak moc dobře ví, že začátek druhýho pokusu IVF a příprava organismu pomocí docela slušný nálože hormonů, není v kombinaci s prací úplně soft. Ale teď už mě čeká jen postel, maximální odpočinek a nekonečné čekání, takže všechno dopíšu. Tenhle proces mě nicméně čas od času přivede na myšlenku, jak moc souvisí moje duševní pohoda s fyzičnem a naopak. A jako už mnozí přede mnou docházím vždycky k závěru, že všechno souvisí se vším a je třeba poslouchat svoje tělo i mysl. Jen v tom totiž tkví dosažení plnohodnýho úspěchu.

A tak je poměrně zvláštní, že přesně v tomhle období mi do profilu na Pointě přišla nabídka na spolupráci s Ondřejem Chlubou, který se ve své knize Čistota věnuje právě žití "čistého" a poklidného života. Něco málo už jste se o knížce dozvěděli z instagramového příspěvku a taky z rozhovoru s autorem, který jsem tu pro vás v pátek vydala. Nicméně je asi potřeba všechny pocity a dojmy, které ve mě čtení téhle fylozoficko-úvahově esejové knize vyvolalo, sepsat nějak komplexněji a dát jim řád. Možná vás to přesvědčí o tom, že tohle dílo bude tím pravým pro vás a i já si díky dnešnímu článku nějak utřídím myšlenky. Nebo se o to alespoň pokusím.

V rozhovoru jsem zmínila, že mi občas, některé texty, připadaly jako autorovy "výkřiky do tmy", což je výrok, za kterým si stojím. Ale asi je potřeba to trochu upřesnit, protože říct něco takového, může působit i v tom negativním slova smyslu. Což rozhodně není případ týhle knížky a mých dojmů z ní. Naopak. Musím říct, že tyhle Ondřejovy myšlenkové záchvěvy, které v knížce následně rozvíjí, analyzuje a nějakým způsobem reprodukuje tak, aby byly pro čtenáře smysluplné a objasněné, byly hrozně fajn a ukázaly spoustu z toho, co on sám nosí v hlavě, nad čím přemýšlí, co ho tíží... A právě to postupné rozvíjení těchto myšlenek je pro celou knížku podstatné a důležité, protože bez nich by šlo skutečně jen o výkřiky, které by v nás, jakožto čtenářích nevzbudily zhola nic. Což rozhodně není autorův záměr, řekla bych.

No a tím se dostává k celému jádru Ondřejových textů. Nejde totiž jen o jeho vlastní postoje k životu, jeho chápání a žití obecně, ale opírá se tu i o skutečně žijící a největší filozofy a myslitele své doby, což mu umožňuje s nimi na jisté úrovni promlouvat, analyzovat i jejich texty a myšlenky a vést s nimi poměrně plodné dialogy. Čtenáři Čistoty díky tomu dostávají v rámci jednotlivých textů velmi komplexní náhled na to, jak bychom měli/mohli k životu přistupovat, jak si udělat svět lepším, jak dosáhnout spokojenosti, po které tolik prahneme a...teď to zní hrozně ezotericky, čemuž sem se chtěla vyhnout, ale principiálně to tak skutečně je. Akorát bez těch podivností a řečí o karmě a tak. :)