Druhý cyklus IVF a co dělám jinak

Po čtvrtém neúspěšném transferu, kdy jsem se nedopracovala ani k pozitivnímu těhotenskému testu, nastalo opět období velkého smutku. Logicky. Ale protože se ve mě v tomhle směru v jistou chvíli narodila žena s plány, vizí a smyslem pro strategii, což jsou mimochodem vlastnosti, kterými jsem do této doby vážně nedisponovala, pustila jsem se opět znovu do plánování dalších postupů, které je nutné naplánovat a zajistit. Navíc mi tímhle pokusem došly embrya, žádný další už si v mrazáku nehoví, takže jsem se rozhodla pár věcí změnit, přehodnotit, prodiskutovat s klinikou a vymyslet nějakou lepší strategii, která nás snad konečně dovede k cíli. No a protože je mi jasný, že i mezi vámi můžu mít ženskou, která se o potomka marně snaží a klidně by se kvůli úspěšnému transferu postavila na uši, říkala jsem si, že když už to tady s vámi všechno od začátku sdílím, bude na místě se s vámi podělit i změny, které jsem se rozhodla vnést do druhého kola IVF.

V první řadě je vždycky, když plánujete nějakou změnu, je vždycky nejlepší začít u sebe. Takže jsem zhodnotila svoje dosavadní snažení, dala dohromady informace z nejrůznějších těhotenskejch videí, podcastů s porodními asistentkami a gynekology a rozhodla se pro několik změn stran jídelníčku, doplňků stravy a celkové péče. A abyste v tom i vy měli trochu pořádek a třeba měli i pro sebe nějak uceleně zformulováno to, co se dá udělat, co jsem dělala a co jsem se rozhodla změnit, zkusím to vzít nějak popořadě.

Od počátku, kdy jsme se doma začali bavit o tom, že pro nás není jiné cesty, než přes kliniku, si do práce objednávám čaj s bylinkami na podporu početí a celkový pohody ženskýho organismu. Ten si vařím vždycky večer a musím říct, že mi dělá nejen na spaní, ale ulevuje mi i od menstruačních bolestí, PMS a tak nějak se díky tomu udržuju v pohodě. Jasně, můžeme se bavit o tom, že na plodnost a početí nemůže mít nějaký zásadní vliv, ale i kdyby měl fungovat jen jako placebo plus ty benefity, které jsem tu popsala, je to něco, co mi rozhodně nikterak neškodí. No u něj zůstávám, protože mi chutná a vidím v něm minimálně benefity v rámci cyklu a zlepšení stavu, který s ním souvisí. K němu jsem ovšem přidala čaj ze svařených kopřiv, který mám neustále v lednici a zapíjím s ním, v rámci takovýho rychlýho shotíku ranní vitamíny a doplňky stravy, ke kterým bych se tímto ráda dostala.

Tady pořád platí, že kyselina listová je naprostý základ. Ta se doporuče nejen v těhotenství, ale i právě v okamžiku, kdy se o miminko jen snažíte, navíc prý její dlouhodobí užívání může pomoct i od eliminace následných těhotenských nevolností. Kromě toho beru pravidelně i vitamín C a D. Zatím ostatní moc neřeším, protože se všechny vitamíny a minerály snažím získat hlavně stravou, kdy se snažím jíst co nejvíc ovoce a zeleniny to jde a zvýšila i konzumaci ryb - ne, že bych tyhle potraviny normálně v jídelníčku neměla, naopak, zelenina a ryby do něj vždycky neodmyslitelně patřily, nicméně vždycky se dá něco zlepšit a jíst o nějakou tu porci navíc. Na tom se nikdy nic nezkazit nedá. Jasně, je pak třeba v tomhle směru dopřát taky Martinovi, který zrovna salátům - čtěte lupenímu - a rybám dvakrát nefandí, ale v tom já osobně nevidím problém.

Tak to bychom měli stran stravy a teď k těm

vážnějším okamžikům. V rámci změn je totiž třeba i vykomunikovat nějaké detaily i na klinice. O tom, že jsem před čtvrtým transferem absolvovala vyšetření REPROgnostic jsem vám už psala. V tomhle směru, pokud se rozhodnete pro totéž máte v podstatě vystaráno, ještě já jsem výjimečný typ plný odchylek a anomálií, takže se tomu zkrátka a dobře musíme chtě nechtě přizpůsobit. Kdo na tenhle článek narazil prvně a netuší o co jde, vysvětlím - mám totiž dvě dělohy, respektive jednu dělohu se dvěma samostatnými dutinami, ve kterých můžou růst děti. Každá z nich má svůj vlastní vaječník, vejcovod, čípek...zkrátka všechno, co k děloze jako takové patří. Zatím jsme embrya vkládali jen do té pravé dutiny, která je o něco větší a tak nějak i tvarově přívětivější, než ta levá. Nicméně po všech těch neúspěších, jsem se rozhodla pro změnu i v tomhle ohledu.

Rozhodla jsem s novým cyklem stimulace, který obnáší injekce alikované do břicha, odběr vajíček, oplodnění, kultivaci - dobu, kdy jsou oplodněná vajíčka v inkubátoru a zhruba 5 dní tam vesele rostou a vyvíjí se - a následný první transfer a zmražení ostatních embryí, využít právě levou dutinu. Přeci jen, když si můžeme vybírat, což prostě za normálních okolností ženský fakt nemůžou, byla by škoda toho nevyužít. Prostě jsem se rozhodla, že z něčeho, co je mi v tomhle procesu spíš překážkou, zkusím udělat přednost a využít možností, které se mi nabízejí. Takže jsem si všechno vykomunikovala v Pronatalu a ve správný den - jo, i obyčejné kontroly se v procesu IVF řídí konkrétním dnem cyklu - vyrazila do Budějovic na ultrazvuk a další REPROgnostic vyšetření. Protože v okamžiku, kdy budou vklady embryí probíhat právě do levé dutiny, bylo dobrý zjistit, jestli se v ní nenachází buňky, které by bránily jejich uhnízdění, chronický zánět nebo cokoli, co by mohlo bránit úspěchu.

Na výsledky si tedy budu muset ještě aspoň čtrnáct dní počkat, ale z ultrazvuku a odběrů se ukázalo, že i tahle dutina, byť je menší, hodí jako vhodný příbytek pro moje budoucí miminko. Je dobře přístupná, což je pro transfer zásadní, nemá nikterak zúžený stěny, které by během těhotenství, kdy se děloha zvětšuje mohly prasknout a celkově se jeví jako vhodný prostor pro budoucí život. Jasně, ta velikost by mohla být problém, ale díky bohu o tom víme, takže pokud, ne jinak, jakmile se zadaří a dospějeme k prospěrujícímu těhotenství, budeme všechno poctivě a intenzivně hlídat. Což bychom museli tak jako tak, protože přeci jen jsou v jednom prostoru dvě dutiny, které tak nějak utlačují jedna druhou a logicky tak ani jedna nemá ideální velikost a tvar. S tím jsme prostě od začátku museli počítat a tak je jasné, že mě tak během těhotenství čeká mnohem víc kontrol, prohlídek a klidnější režim, než v běžných případech, kdy mají ženský dělohu jednu, jak se sluší a patří. :)

No a v neposlední řadě jsem si říkala, že by bylo záhodno zapracovat i na síle pánevního dna. Zpočátku jsem zkoušela cvičit hormonální jógu, nicméně tam je třeba pravidelně dýchat, přizpůsobit dech rytmu jednotlivých cviků, zadržovat a vydechovat, jak zrovna slečna/paní cvičitelka instruuje. Což se ukázalo jako něco, co moje srdce ani plíce úplně nezvládají. Potřebují totiž speciální rytmus, který se s tímhle cvičením úplně neslučuje. Takže po konzultaci, kdy jsem s lékaři reflektovala dost nehezký stav, který mi jógový dech způsobil - závratě, extrémně vysoký tlak s tím spojenou nevolnost a třas v končetinách - změnila taktiku a pořídila si něco na způsob venušiných kuliček. Je to takový malý, sympatický závažíčko, který má za účel mi nejen udělat dobře, - brala jsem bez funkce vibrací a podobných kravinek - ale právě i posílit pánevní dno a svaly pochvy. Jeho tíhu je totiž třeba udržet uvnitř pochvy, případně existují i nejrůznější cviky, které se s ním dají provozovat. A tak si doma cvičím, pohodlně, v sedě v leže, při čtení i psaní nebo na procházce, což je hodně zajímavý musím říct. :)

O téhle své zkušenosti vám povím víc v červencovým vlogu, kde vám tuhle svojí novou hračku i ukážu, zatím je ještě brzy na nějaké hodnocení, protože jsem ho využívala jen pár dní, než se dostavila menstruace. Nicméně, pokud by tohle téma někoho zajímalo, koukněte na video od "Pindy z gyndy", který je výborný. Stejně jako celej tenhle kanál, kterej moc doporučuju sledovat. Mimochodem s jednou z nich, s Kamilou Žižkovou, budete moct sledovat už ve čtvrtek stream na mým instagramu, kde si budeme povídat nejen o podcastu, ale i o její knížce, tak nezapomeňte dorazit. No...to je k dnešku asi všechno, řekla bych.

Vlastně neee. Ještě jedna změna tu je a ta se vlastně týká celkového sdílení mojí/naší cesty k miminku. Zatím jsem s vámi všechno sdílela nejen prostřednictvím těhle článků a instagramových příspěvků, ale i v rámci videovlogů, které pro vás vycházely na youtube. Do druhého kola bych samozřejmě články a příspěvky chtěla zachovat, nicméně duplicitovat videa, minimálně v některých informacích a záběrech, bych se asi opakovala, takže se v tomhle směru přesuneme do podcastu, kde vám čas od času kromě standardních epizod vydám i jednu o tom, jak pokračujem v krasojízdě, co to se mnou dělá a co mě čeká dál - samozřejmě se kdekoli, kdykoli na cokoli ptejte. Což mi připomíná, že se 2.8. potkáme na streamu na youtube, kde bych s vámi chtěla sdílet péči o duševní zdraví, která je v tomhle směru ohromně důležitá. Takže se na cokoli budete moct ptát i tam. Tak...a teď už je to opravdu všechno. Moc vám všem díky, že nám fandíte, ještě vydržte, letos to vyjde, cejtím to v kostech.