Spisovatelské fáze a z nich nové povídky

Vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce se mi dost krátí volný čas, který můžu věnovat nejrůznějším akcím, koncertům a autorským čtením. A co si budem, i ta energie celkem ubývá a tak sem dost často ráda, že se doplazim domu a nemusím už s nikým interagovat. Ono se to možná nezdá, ale zrovna knihkupecká práce je dost náročná disciplína a to jak po fyzické, tak i psychické stránce a zvlášť v období před svátky se to všechno kumuluje a hromadí minimálně desetinásobnou silou. Což fakt není prdel. Ostatně o to, jak tahle práce zhruba vypadá jsem vám psala článek i sem, tak kdo by si chtěl počíst o radostech i strastech téhle práce, má možnost. Nicméně uvedení nový knížky Magdaleny Platzový u nás v Jednotě, sem si fakt nemohla nechat ujít. 

Tahle autorka totiž bezesporu patří mezi moje oblíbené. Je fakt, že na každou její novou knížku si člověk musí vždycky nějakou dobu počkat, nicméně to čekání se vždycky vyplatí a odměna je úžasná. Momentálně ovšem nepřichází na český knižní trh s dalším ze svých románů, ale s velmi intimními povídkami, kterými nám, čtenářům, předkládá pestrou mozaiku příběhů, osudů a zážitků, které často úzce souvisí s jejím profesním i partnerským životem. Jde tedy o příběhy jaksi nahé, osobní a zavádějí nás nejen do života autorky samotné, ale i do životů jejích přátel a blízkých, kteří tvoří neskutečně zajímavou a intelektuální skupinu lidí, kteří rozhodně mají co říct.

Musím říct, že i když sem ten večer byla fakt unavená, protože sem za sebou měla hromadu práce, jak u nás v krámku, tak i v rámci příprav projektů pro Pointu, kafe s koláčem a skvělý víno mi fakt dodaly energii, navíc v takhle báječné a jedinečné společnosti, která se nebude zas tak rychle opakovat. Magdalena totiž nežije v Čechách, takže se, logicky, tolik neúčastní nejrůznějších akcí, veletrhů a festivalů, jako autoři, kteří mají jakékoli naše město v dojezdné vzdálenosti. O to vzácnější její návštěvy sou a pokud budete mít možnosti její besedu a autorské čtení někdy navštívit, určitě ji využijte. Ať vám to pak není líto. 

Na knížku se, samozřejmě, chystám a vzhledem k tomu, že jde o povídky, si říkám, že bych ji mohla zvládnout ještě letos, třeba nějak o svátcích, kdy budu mít tři dny klid a budu moct hezky vegetovat, jíst cukroví a vánočku z My Bistra a relaxovat. Minimálně takový je plán, tak doufám, že mi vyjde a budu se moct ponořit do dalších skvělých autorčiných příběhů a zas trochu nasát její osobitý styl, cit pro jazyk a něžnost vyprávění, kterými dokáže zaznamenat i ten nejsmutnější lidský osud nebo dramatickou situaci. No a pokud ste o Magdaleně Platzové ještě neslyšeli, zkuste si její vyprávění o psaní, životě, knihách a tvůrčím procesu, poslechnout. Mám totiž pro vás záznam z téhle besedy, který vyšel jako další epizoda podcastu. Tak snad vás Magdalena přesvědčí o síle svých příběhů a i tom, že byste po některém z nich rozhodně měli sáhnout.