Život s filtrem, život ve lži

V posledním filmovým článku jsem vám slíbila, že se podíváme i na nějaký snímky, co jsem viděla na iVysílání Český televize. A protože teď mám pořád ještě klidovej režim a čekám na potvrzení prosperujícího těhotenství je kino instituce, kterou teď vynechávám. Byť je tam pár filmů, který bych viděla ráda, ale tohle je prostě tisíckrát důležitější, to snad nemusím nikomu vysvětlovat. No naštěstí má právě Česká televize skvělej filmovej i seriálovej archiv, kterej mi teď, spolu s knihami, dělá skvělou společnost. Navíc, ne všechno, co zrovna dávají v televizi a zcela výjimečně bych stála o to to i vidět, chce sledovat i Martin. V tomhle máme hodně odlišnej vkus a navíc, dost artovejch záležitostí, který by mě lákali jsou v programu až kolem desátý hodiny a ruku na srdce, to chlap, kterej celej den dře na stavbě jako blázen a vstává každej den v pět ráno, už dávno spí. A vzhledem k tomu, že máme televizi v ložnici fakt nebudu kráva abych mu ten spánek, kterej potřebuje kazila něčím, co si můžu pustit v klidu jindy.

Přesně tohle byl i případ krátkýho seriálu Filter, který teď byl docela dost vidět a propagace celýho tématu byla docela intenzivní. Bohužel se tady ukázalo, že ani kvalitní reklama a hodnotný téma není důkazem kvalitního pořadu. Což už sem si ověřila mockrát, není to žádnej velkej objev, ale stejně. Člověka to zamrzí. Zvlášť, když ve všech směrech čuje značný potenciál. S tímhle seriálem mám reálně jeden zásadní problém. A to je stopáž, která je žalostná. Šest dílů po slabý půlhodině fakt na kvalitní zpracování tématu coming outu, mezilidských vztahů, pubertálních problémů a prvních homosexuálních vztazích a s nimi spojenými sexuálními zkušenostmi a dalšími věcmi, které s touhle sexuální preferencí souvisí je fakt málo. Stačilo by to možná na pilotní díl, ale na důkladné a poctivé zpracování takového množství témat, jaké se tu scénáristi pokusili zpracovat to zkrátka nestačí.

Kdyby si možná vybrali jen jeden motiv, řekněme coming out a přijetí homosexuality u sebe samého, v rodině, ve škole, mezi kámošema... tak by to asi stačilo. Je to jen střípek mozaiky, malý dílek v životě člověka, který se musí vyrovnat s vlastní "jinakostí" a "odlišností", kterou pořád ještě naše úžasně benevolentní společnosti dost odsuzuje a kohokoli, kdo se vymyká jejím zavedeným pořádkům a škatulkám častuje dost nevybíravými komentáři a v extrémních případech se nebojí přát i smrt a podobně. Tohle by se v nějakých dvou a půl hodinách, pokud dobře počítám, zpracovat dá. A to velmi dobře, s citem, edukací, přínosem i pomocí nebo aspoň vyvoláním tolik důležitého pocitu sounáležitosti a pochopení pro věc. Nicméně tady se scénáristi rozhodli pro mnohem širší a poměrně obsáhlejší rozebrání téhle, řekněme problematiky nebo jak tomu říkat.

Máme tu nejen poměrně dost pozitivní přijetí od rodiny v případě jednoho hrdiny, promiskuitu a tajnůstkaření o orientaci na straně dalšího, první lásku i netaktnost na straně obou, nejistotu v tom, zda dalšího protagonistu přitahují spíš holky nebo kluci, první sexuální zkušenost a konečně, poměrně rozšířenou nákazu sifilisem a psychické problémy se sebevražednými sklony. A na to už dvě a půl hodiny opravdu nestačí. Ne v okamžiku, kdy má být všechno úctyhodně a smysluplně zpracováno a ideálně, zvlášť v případě nechráněnýho náhodnýho sexu a riziku nákazy pohlavní chorobou, i edukativně a preventivně pojato. Zrovna v rámci tohohle tématu sou z mého pohledu tyhle aspekty a uchopení extrémně důležitý, zvlášť v případě, kdy cílíme na mladý lidi. Jinak nemá moc smyslupný efekt je vůbec zpracovávat. Je to stejný jako když natočíte film o alkoholové, drogové nebo jiné závislosti a dostatečně neukážete jejich dopady, ale zaměříte se jen na to "hezký". V tu chvíli ten film nefunguje. A s tímhle je to stejný.

I když tedy celkový nápad a úmysl kvituju, protože o takových je nutný mluvit pořád a pořád a pořád, neb národ je hloupý a omezený, nejsem s výsledným produktem úplně spokojená. Celý to bylo plochý, bez emocí, nedotažené...  Jako studentskej projekt by to ještě prošlo, nicméně tady už bych čekala vážně víc. Zlatý Ratolesti, který na mě z mnoha ohledů zapůsobily mnohem a přikládám jim mnohem větší hodnotu. A to především v rámci scénáře i hereckých výkonů. Filter je z mého pohledu bohužel dost odfláknutý projekt, který by si ovšem zasloužil víc. Pak by skutečně splnil svůj účel a všechen ten čas, energie, prostředky, materiál, by dávaly mnohem větší smysl.