Vysvlečená

Nemůžu úplně říct, že bych Dana Bártu nějak extra žrala nebo patřil k mým top strop českým persónám, jejichž koncerty nebo jiná vystoupení bych si nemohla nechat ujít. Nicméně pořád patří k těm umělcům, u kterých mi jejich tvorba nevadí, občas i zaujme, baví a obecně jí přikládám jistou hodnotu a efektivní, dobře podaný umělecký záměr. Třeba jeho hudbu si cíleně nepustím, ale zároveň ty texty znám a i si s rádiem zanotuju, když je možnost. Reálně mě baví víc jako člověk, než jako umělec. Souzním s jeho názory, postoji, pohledem na svět i současnou společnost a tím pádem holduji spíš nějakým besedám, rozhovorům a fakt moc sem si oblíbila jeho podcast Nevinnosti světa , ke kterému se čas od radu ráda vracím. Právě obsah tohohle podcastu o Bártových cestovatelských zážitcích, lidech, vážkách, přírodě i postojích se letos dočkal knižního zpracování. Tenhle fakt mi udělal hroznou radost, protože se díky tomu můžu k vrátit jen k některým myšlenkám, udělat si k nim vlastní poznámk...